Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly se pondělní stávky a protestů zúčastnilo asi milion lidí. Dá se něco podobného očekávat i do budoucna? Podívejte se na možné scénáře vývoje situace.

Demonstrace a stávky budou pokračovat

"Stávající vláda nečelí protestním akcím poprvé. Není důvod se domnívat, že další stávky a protesty nebudou. Už na prosinec avizovaly určitou formu protestu charakterem fakticky odpovídající stávce někteří lékaři v nemocnicích," řekl politolog Lubomír Kopeček z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

I podle Středuly jsou odboráři připraveni na další protestní akce. Vše bude záležet i na výsledku jednání o výši minimální mzdy na tripartitě 4. prosince.

[chooze:article;value:530671]

Dosažení cílů či pád vlády

"Nedá se ale čekat, že by dnešní či budoucí protesty samy o sobě vyvolaly pád vlády. I v minulosti například během Klausovy vlády v letech 1996-1997 či Nečasovy vlády v letech 2010-2013 probíhaly velké protestní akce, ovšem pád vlády způsobily jiné důvody," řekl Kopeček.

"Je ale pravda, že protesty ovlivnily veřejnou atmosféru v neprospěch vlády a dodaly munici opozici pro kritiku vlády, což zjevně platí i dnes," dodal Kopeček.

I v Česku existují příklady, kdy stávka dosáhla většiny či téměř všech cílů, týkala se ale vždycky jen jedné oblasti, ve které byla schopna určitá nátlaková skupina provést radikální akci bez ohledu na veřejné mínění a důsledky, jak poznamenal Kopeček.

"Dobrý příklad je Odborový svaz železničářů, který v roce 1997 téměř zcela ochromil stávkou provoz na železnici na několik dní, a právě tím si vynutil na vládě zvýšení platů, odvolání generálního ředitele Českých drah, a hlavně zastavení transformace železnic, která předpokládala řadu racionalizačních opatření včetně propouštění," přiblížil Kopeček.

[chooze:article;value:530678]

Stávky skončí bez dosažení cíle

Podle Kamberského mají odbory a vůbec stávkující potíže definovat jeden konkrétní požadavek: "I ty požadavky školských odborů jsou docela složité a komplexní. Většina lidí, podle mě, tomu příliš nerozumí. Kromě toho máme nějaký spor o předčasové hodiny a jejich způsob proplácení ve zdravotnictví."

"V té chvíli, kdy jsou lidé jenom nespokojení s tím, že mají mnohem méně peněz, které jim zbývají po tom, co zaplatí všechno, co musí, tak je spousta z nich, co tuší, že tou stávkou se to úplně nevyřeší," doplnil Kamberský. Zda ale budou odbory schopné do konce roku udělat další stávku, odhadnout nedokáže.

Česká republika není podle Kamberského proslulá tím, že by se zde často stávkovalo: "My nejsme stávkovací země. Těch velkých protestů jsme měli asi tři za poslední tři dekády. A naposledy velké byly za vlády Petra Nečase a pak teda za vlády Andreje Babiše."

[chooze:article;value:530809]

Podobně mluví i Kopeček. Ten říká, že žádná z minulých protestních aktivit, podobně jako ta pondělní, neochromila zásadně a dlouhodobě chod země ve stylu toho, co například předvedlo ve Francii před časem Hnutí žlutých vest, jehož protesty trvaly fakticky měsíce a provázelo je i násilí při střetech s policisty.

"Česko nemá po roce 1989 tradici radikálních a dlouhých protestů. Právě připravenost jít do razantních akcí ochromujících dlouhodobě zemi je klíčová. České odbory se bojí, že by jejich členové něco podobného nepodpořili a veřejné mínění by se obrátilo proti nim. Souvisí to s historií, kdy odbory před rokem 1989 byly jen převodovou pákou komunistické strany a po roce 1989 ztratily většinu členů a jejich vliv výrazně poklesl. Určitou výjimkou jsou jen některé specifické odborářské skupiny, jako je dnes Lékařský odborový klub," přiblížil Kopeček.

Komentátor Petr Kamberský okomentoval stávku a demonstrace v pondělním vysílání TN Live:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.