Pan Novák s manželkou bydlí v pardubickém bytě 3+1. Dohromady mají měsíčně 35 tisíc a vyjít s tím dokážou. "Životní náklady jsou tady asi osm tisíc," doplnil. Sám říká, že poslední roky se uskrovnit museli, a to i proto, aby zbylo na oblíbenou dovolenou v Egyptě. Nejméně jednou za rok si ji odepřít nedokážou.

"Když přijdou ty prospekty, sedím nad tím hodinu a vybírám, kde je co ve slevě. Snažíme se šetřit, kde to jde, nějaká ta stokoruna nám většinou přebývá," dodává.

[chooze:article;value:529510]

A nestěžuje si ani paní Šůnová, i když je na stát kvůli svému hendikepu odkázaná už 24 let. "Hendikep tady prostě je a člověk se s tím musí naučit žít a nepoddávat se tomu," hlásá. Jednadvacet let pobírala důchod invalidní, poslední tři roky už má ten starobní.

Paní Šůnová říká, že má plus minus průměrný důchod českého seniora, tedy kolem 20 tisíc měsíčně. "S tím důchodem, co mám, tak vyžiju. Já si fakt nestěžuju. Vzhledem k tomu, že mám byt v osobním vlastnictví, tak neplatím nikomu nic navíc," pochvaluje si.

Právě to považuje za velkou výhodu. V bytě v Hradci Králové žije sama jen s pejskem Barčou a nutné výdaje omezila jen na platby za energie, telefon a internet. Pečovatelku si platit nemusí, o nákupy se jí postará syn. "Snažím se neutrácet, nekupuju zbytečné věci. Co potřebuju, to si koupím," tvrdí.

Za posledních šest let vzrostl průměrný důchod z necelých 12 tisíc na současných 20 188 korun. Kupní síla důchodce je například u potravin oproti roku 1989 nyní výrazně vyšší.

Vepřové pečeně si senior za důchod koupí třikrát tolik než před sametovou revolucí. Vypít může více než dvakrát tolik piva a natankuje dvaapůlkrát víc nafty. Oproti tomu mírně dražší je elektřina a nejhůř dopadl plyn, který nyní stojí v přepočtu na kupní sílu třikrát tolik než v roce 1989.

[chooze:poll;value:fa477d5a65dfa899155b5a9836cd473d284ecc62]

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.