Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který zemřel v neděli ve věku 85 let, bude mít 9. prosince pohřeb se státními poctami. Na návrh vlády s tím souhlasila jeho rodina. Tato ceremonie se v české historii odehraje pošesté. Po sametové revoluci se této cti dostalo pouze bývalému ombudsmanovi Otakaru Motejlovi, zpěvákovi Karlu Gottovi a částečně i někdejšímu předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi. Slavnostní akt však s sebou přináší mnoho náležitostí, které Česko při posledním rozloučení s významným politikem nyní čekají. 

Státní pohřeb, který zpravidla bývá vyhrazený hlavám států, ani pohřeb se státními poctami nejsou zakotvené v zákonech. "Je to ve své podstatě soubor ceremoniálních aktů, které se vztahují k poslednímu rozloučení. Státní pocty se prokazují především v samotný den rozloučení," popisuje základní rozdíl bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt s tím, že například vyhlášení státního smutku spíše nečeká.

"O pohřbu se státními poctami jedná vláda z důvodu prováděcích, organizačních, logistických a dalších bezpečnostních opatření," míní. Jednou z prvních poct, které se zesnulému aristokratovi už dostalo, je minuta ticha, kterou na začátku úterního jednání Poslanecké sněmovny na jeho památku drželi zákonodárci. Mimo to by se měla převozu rakve do katedrály účastnit i část armády, která by měla držet slavnostní čestnou stráž. Další část pohřbu však podle něj bude hlavně církevní. 

[chooze:article;value:529328]

Čestná stráž a vystavená rakev 

Hlavní program pohřbu se státními poctami proběhne 9. prosince v poledne v pražské katedrále svatého Víta, kde bude slavnostní bohoslužba, kterou povede arcibiskup Jan Graubner. "Poté bude rakev převedena na zámek Orlík, kde bude obřad posledního rozloučení, jež bude také církevní za přítomnosti rodiny, a pak bude uložená na místo posledního odpočinku do rodinné hrobky," zmínil. V katedrále svatého Štěpána ve Vídni by měla proběhnout zádušní mše už bez ostatků zesnulého. První zádušní mše za Karla Schwarzenberga bude ve středu od 16 hodin v Čimelicích, kde trávil zesnulý politik dětství. 

Součástí oficiálního ceremoniálu bude i vystavení rakve pro veřejnost od 6. do 8. prosince v řádovém kostele Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně. "Je to výzva pro policii a pořádkové síly, které budou muset v blízkosti kostela přijmout nějaká opatření, budou muset omezit dopravu a vytvořit koridory pro ty, kteří tam budou mířit," upozorňuje odborník na protokol. 

"Odehrává se to tady, protože Karel Schwarzenberg byl dlouholetým členem řádu Maltézských rytířů, kterými tradičně bývají příslušníci aristokracie a šlechtických rodin," sdělil Forejt s tím, že jde o možnost pro všechny přijít a uctít památku zesnulého. "Vnímám to jako tradiční věc a gesto, že si uvědomuje, že zemřelý se chtěl rozloučit s českou veřejností a může se s ním kdokoliv přijít pozdravit a rozloučit," zmiňuje. 

[chooze:article;value:529227]

​Státní pocty pro bývalého senátora, poslance a ministra přijdou 9. prosince před a po slavnostním rozloučení v katedrále. Až několik týdnů po jeho smrti se bude pohřeb konat i proto, aby se stihla správně připravit rodinná hrobka rodu Schwarzenbergů u zámku Orlík v jižních Čechách. "Musí být učiněny všechny přípravy i v rodinné hrobce, aby byla připravena jako místo posledního uložení. I tak, aby bylo dostatečného času zorganizovat právě přijetí hostů, pozvání hostů a všeho, co se k tomu bude vázat," dodal Forejt. 

Státní pocty se na poslední cestě v české historii dosud dočkalo pět osobností. Za komunistického režimu se jich v jiném formátu dočkali spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert a herec Vladimír Menšík. Po sametové revoluci se této cti dostalo pouze ombudsmanovi Otakaru Motejlovi a zpěvákovi Karlu Gottovi. Kromě čtyř dříve zmíněných se totiž státní pocty objevily i na pohřbu někdejšího šéfa Senátu Jaroslava Kubery, u jehož vystavené rakve v Teplicích byla čestná vojenská stráž. 

​Podle historiků by do Prahy na pohřeb Karla Schwarzenberga měla přijet řada nejvýznamnějších evropských aristokratů. "Aristokratická tradice bude velmi vidět na účasti z řad hostů. Ať už domácích starých českých rodů, kde můžeme čekat přítomnost rodů Kinských, Czernínů, Lobkowitzů, Dohalských a mnoha dalších, které byli spjaty s českou historií tak jako jsou Schwarzenbergové. Pochopitelně přijedou i lidé ze zahraničí, i přesto, že zádušní mše bude ve Vídni, na osobní rozloučení si nenechají ujít rody z Německa a Rakouska," zmínil. 

Otázkou podle něj je, jak se k případnému pozvání postaví hlavy států, kde je konstituční monarchie. "Čekal bych, že můžeme čekat příjezd velkovévody Lucemburský´ého, knížete Lichtenštejnského, knížete Monackého nebo zástupců královské rodiny Belgie," dodal Forejt. 

Vzpomínka na Schwarzenberga: Nikdy v historii se do Prahy nesjede tolik šlechticů, říká Valeš: 

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.