Evropa se plní nenávistí vůči Židům – od malování šesticípých hvězd na domy, přes skandování antisemitských hesel na demonstracích až po slovní i fyzické útoky na Židy. Ty nejvýraznější v posledních dnech zaznamenala Velká Británie, USA, Francie, ale i Německo.

Němečtí politici varují obyvatele, že antisemitismus nemá ve společnosti místo. Už minulý týden pohrozil německý kancléř Olaf Scholz ztrátou povolení k pobytu všem, kdo antisemitské činy páchají. "Jakákoliv forma antisemitismu je jedem pro naši společnost, a to i prostřednictvím islámských demonstrací a shromáždění. Nebudeme nic takového tolerovat," prohlásil. 

Bavorský premiér Markus Söder v pondělí ještě přitvrdil. Pro ty, kteří podporují teroristy, žádá změnu zákonů. Například rychlé deportace extremistů a možnost odejmout dvojí občanství.

[chooze:article;value:529274]

​Podle německých médií se nenávist k Židům projevuje nejen na demonstracích, ale i na internetu, univerzitách i v ulicích. "Všichni se bojíme, ale nechceme panikařit. Musíme se s tím strachem vypořádat. Když se ale musíme schovávat jen kvůli tomu, kým jsme, kam to povede?" vyjádřila se zástupkyně berlínské židovské komunity Anna Segalová. 

"To, co vidíme v Evropě po krvavém útoku Hamásu na Izrael, je nebývalý nárůst antisemitismu. Není to ale nárůst, že by najednou více lidí začalo být antisemity, ale tito lidé mají pocit, že se můžou vyjadřovat veřejně. Hamás otevřel nějaká stavidla antisemitismu," vysvětluje historik a spisovatel Jiří Padevět. 

Situace je znepokojivá například i ve Francii. Od 7. října, kdy teroristé z Hamásu rozpoutali v Izraeli peklo, bylo ve Francii zaznamenáno 1 247 antisemitských činů, což je téměř třikrát víc než za celý rok 2022.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.