[chooze:gallery;value:33826]

​Jako první římské pevnosti na území Turecka, Sýrie a Iráku fotograficky zdokumentoval jezuitský kněz a průkopník leteckého fotografování Antoine Poidebard ve 20. letech minulého století. Kvůli rozmístění jím tehdy nalezených pevností se domníval, že jejich primárním účelem bylo vytvoření obranné linie na východní hranici římské říše. Celkem jich našel 116.

Nyní se díky dlouho utajovaným snímkům z programů špionážního satelitního snímkování CORONA a HEXAGON z 60. až 80. let minulého století a vědecké práci odborníků z Cambridgeské univerzity podařilo odhalit dalších 396 pozůstatků pevností, kde 290 je potvrzených a 106 možných. Snímky jsou ve vysokém rozlišení, a navíc z doby, než některé lokace výrazně pozměnila lidská činnost. Pevnosti pochází pravděpodobně z 2. a 3. století našeho letopočtu.

[chooze:article;value:528543]

​"Objekty, které jsme označili jako možné pozůstatky pevností, mají klasický čtvercový tvar o straně 50 až 80 metrů. Tyto objekty jsou většinou izolované a v oblasti bez dalšího historického či moderního osídlení," uvedli autoři studie.

Díky nálezu stovek nových pevností tak autoři studie odmítají Poidebardovy závěry. "Rozmístění pevností naznačuje, že nefungovaly jako obranná linie tvořená věžemi a opevněnými tábory vybudovanými na zastavení perských armád nebo nájezdů nomádských kmenů. Naše zjištění potvrzují hypotézu, že pevnosti byly postavené jako opora pro systém karavanních stezek určených pro obchod, komunikaci i vojenské přesuny," dodali.

Hledali chrám, našli celé město. Tisíce let skryté místo ukrývalo poklad (4/2021):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.