Kometa s vědeckým označením 12P/Pons-Brooks se řadí mezi kryovulkanické, nebo-li také studené sopečné objekty. Stejně jako ostatní komety je i tato tvořena pevným jádrem vyplněným směsí ledu, prachu a plynu. To je obklopeno mlhavým oblakem plynu zvaným koma, píše portál Live Science.

"Ďábelská" se jí říká kvůli jejím takzvaným rohům. Ty jí totiž vyrůstají při erupcích. "Vznikají proto, že velké jádro komety, má na svém povrchu neobvyklý 'zářez', který blokuje odtok kryomagmatu do vesmíru a způsobuje, že koma roste nepravidelným tvarem," vysvětlili odborníci.

[chooze:article;value:527097]

Hned tři takové exploze přitom experti zaznamenali v červenci a v říjnu. Erupce způsobují, že se koma komety rozšiřuje a zjasňuje, protože odráží daleko více slunečního světla směrem k naší planetě.

Podle astronomů je těleso násobně větší než Mount Everest. Odhadli, že jádro může mít v průměru až 19,9 kilometru, uvedl portál Buisiness Insider. Obvykle se přitom šířka komet pohybuje mezi 0,9 až 2,9 kilometru.

Lidé se ale bát nemusí. Podle vědce z Lovellovy observatoře Teddyho Karety není i přes svou velikost a neobvyklý tvar pro Zemi hrozbou. "Víme, že je velká a vzácná," řekl Kareta.

Objekt odborníci objevili v roce 1812 a kolem Země znovu proletí po 71 letech. Tak dlouho mu totiž trvá, než dokončí jednu úplnou cestu kolem Slunce. Svého nejbližšího bodu ke Slunci by během svého nynějšího průletu měla kometa dosáhnout 21. dubna 2024. K Zemi pak bude nejblíže 2. června 2024 a podle expertů půjde spatřit i pouhým okem. Naší planetě se přiblíží na vzdálenost 231 milionu kilometrů.

Čínští astronauti se po několika měsících ve vesmíru vrátili na Zemi. Podívejte se (10/2023):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.