Lidé se zdravou imunitou mají často infekci buď bezpříznakovou, nebo jen s mírnými projevy. Příznaky připomínající chřipku se objeví jen asi u pěti procent nakažených, uvádí Státní zdravotní ústav.
Příznaky toxoplazmózy jsou zvýšená teplota, malátnost, bolesti svalů, hlavy, případně otoky uzlin. Po akutní fázi přechází nemoc do fáze klidové a člověk vůči ní získává celoživotní imunitu. Nemocní se sníženou imunitou mohou mít vážné následky – zánět srdečního svalu, jater či poškození nervového systému.
Definitivním hostitelem toxoplazmózy je kočka domácí a další kočkovité šelmy, mezi hostitele patří nejrůznější ptáci a savci. "Lidé se mohou nakazit z prostředí kontaminovaného oocystami – infekčními stadii parazita vylučovanými s kočičím trusem. Často jde o hlínu, písek z pískovišť či špatně omytou zeleninu. Tady bych vyzdvihl písek z dětských pískovišť, který často kočky trusem zcela nekontrolovatelně znečišťují. Na nich si pak děti za asistence svých rodičů hrají a tím se vystavují vysokému riziku infekce," varoval vedoucí Národní referenční laboratoře pro toxoplazmózu SZÚ Petr Kodym.
[chooze:article;value:518424]
K infekci může dojít i tkáňovými cystami parazita přežívajícími v mase, které není dostatečně tepelně upravené. Přenos infekce může také proběhnout z infikované matky na plod, pokud je matka v akutní fázi infekce. Rovněž i při transplantaci. Infekce probíhá ve fázi akutní a latentní, tedy skryté či bezpříznakové.
Podle odhadů SZÚ je v Česku bezpříznakově nakaženo odhadem mezi 15 až 25 procent populace. V roce 1994 evidovaly úřady 2 000 lidi nakažených klinickou toxoplazmózou. Od té doby počty klesají. V roce 2022 SZÚ evidoval 71 případů klinické toxoplazmózy. Od začátku roku do konce září letošního roku pak 53 případů. U žen je nemoc hlášena 2x více než u mužů.
"Dostupná data o podílu latentně infikovaných však pro takto výrazný pokles nesvědčí. Domníváme se, že skutečný počet případů je mnohem vyšší. Je velice pravděpodobné, že zdaleka ne všechny případy jsou diagnostikované a nahlášené," uvedl lékař Petr Kodym.
Těhotné ženy
Velké riziko představuje toxoplazmóza pro těhotné ženy. Při akutní infekci během těhotenství může totiž dojít k poškození plodu. "Vrozená (kongenitální) toxoplazmóza postihuje zejména mozek a smysly plodu, může být také příčinou potratu či vrozených vývojových vad. Pokud ale nákazu u těhotné ženy odhalíme včas, lze nasazenou léčbou riziko přenosu na plod snížit, a dokonce i potlačit některé již přítomné symptomy," vysvětlila lékařka Markéta Geleneky z Kliniky infekčních nemocí 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Bulovka. K rychlému diagnostikování přispívá i prenatální screening.
Toxoplazmóza je riziková také pro pacienty s poruchami imunity. S možnostmi propuknutí nemoci je podle infektologa Ladislava Machaly potřeba počítat přibližně u jedné čtvrtiny těchto pacientů. "V současné době máme účinné léky, které dokáží imunodeficitní pacienty s reaktivací latentní toxoplazmózy vyléčit, nemáme však zatím k dispozici žádný spolehlivý lék, který by tyto pacienty dokázal definitivně zbavit latentní, tedy klidové fáze této infekce," uvedl Machala.
[chooze:article;value:509745]
Při oční formě toxoplazmózy hrozí nemocnému i oslepnutí. Může být důsledkem vrozené infekce, ale i opožděným projevem infekce získané. "Léze na sítnici mohou způsobit poruchy zraku, méně často i oslepnutí. Léčba oční toxoplazmózy je problematická," řekl Pavel Studený, přednosta oční kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty UK.
Toxoplazmóza je hojně rozšířena po celém světě. Infikována je přibližně jedna třetina světové populace. K celosvětovému poznání infekční nemoci přispěl český lékař Josef Janků, který tuto infekci u člověka jako první před sto lety popsal. Za své celoživotní dílo byl v roce 1957 vyznamenán medailí Jana Evangelisty Purkyně.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.