Skoro dvě dekády si vědci nevěděli rady s podivnými signály, které vysílala planeta s názvem 55 Cancri e, jež se nachází asi 40 světelných let od Země. Planeta totiž vyzařovala proměnlivé dávky infračerveného i viditelného záření, a právě tyto změny si podle webu Live science nedokázali astronomové až dosud uspokojivě vysvětlit.

Planeta 55 Cancri e patří mezi takzvané superzemě, tedy kamenné planety o velikosti až desetkrát převyšující tu naši. Jde dokonce o první takovou planetu, kterou vědci objevili, a to v roce 2004. Dále už má se Zemí společného ale opravdu jen velmi málo. Panují na ní totiž skutečně pekelné podmínky.

Ve dne je tam asi 2 400 stupňů Celsia, v noci pak "svěžích" 1 100 stupňů Celsia. "Povrch této planety je pravděpodobně pokrytý grafitem a diamantem spíše než vodou a žulou," dodal pak pro magazín Unilad astrofyzik a odborník na exoplanety Nikku Madhusudhan z univerzity v Cambridge. Právě diamant má tvořit až třetinu hmotnosti celé planety.

Důvodem těchto extrémních podmínek je velmi malá vzdálenost mezi planetou a její hvězdou. Jde o pouhá dvě procenta vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem, kvůli čemuž jeden oběh mateřské hvězdy trvá této planetě jenom 17 pozemských hodin.

[chooze:article;value:526118]

A právě extrémní blízkostí hvězdy k planetě si teď tým v čele s Kevinem Hengem z Mnichovské univerzity v nedávno zveřejněné studii vysvětluje podivné změny v záření. Klíčem k jejich pochopení je podivuhodná atmosféra žhavé superzemě.

Nejnověji totiž vědci předpokládají, že se na planetě opakovaně probouzí a uklidňují sopky, které do jejího okolí vypouštějí sopečné plyny a vytváří tak kolem ní hustou atmosféru. Tu ale extrémní záření a silné proudy částic vyvrhované hvězdou "odfukují" naopak pryč.

Síla těchto procesů ale není ve vzájemné souhře, a tak dochází ke stavům, kdy je planeta téměř "nahá", či naopak zahalená mraky. Takovéto změny pak podle současných představ vědců způsobují ono doposud záhadné rozsvěcení se a opětovné zhášení planety.

Na potvrzení, zda je tato hypotéza pravdivá, snad nebudou muset její autoři čekat dlouho. Díky novému teleskopu Jamese Webba by totiž mělo být možné měřit podmínky v atmosféře planety, a tím tuto záhadu vyřešit jednou provždy.

Letos na jaře vědci našli exoplanetu, která by naopak mohla být pro život vhodná: 

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.