Alergie na penicilin patří mezi nejčastější lékové alergie. Podle mnohých výzkumů je ale většina takových případů falešná. Podle jednoho z nich, na který se ve svém článku odkazuje BBC, mají ve svých zdravotních záznamech alergii na penicilin zhruba čtyři miliony lidí ve Velké Británii, ale v 90 % případů ji pak testy vyloučí.
Britská Královská farmaceutická společnost tvrdí, že se velmi často zaměňují vedlejší účinky antibiotik s alergickou reakcí. Mezi běžné příznaky alergie patří svědění kůže, vyrážka, otok, nevolnost, průjem, dušnost, kašel nebo rýma. Mnohé z těchto symptomů přitom dokážou vyvolat i antibiotika jakožto nežádoucí účinek.
[chooze:article;value:502391]
Lidé se pak mylně domnívají, že jsou alergičtí na penicilin, který je obsažen v mnoha antibiotických léčivech. Na infekce dýchacích cest, kůže nebo močových cest pak dostávají antibiotika druhé volby, která ale mohou být méně účinná, a pacienti tak s nemocí bojují déle, ve výjimečném případě jim dokonce léčba nezabere a infekci podlehnou.
"U mnoha osob je riziko alergie na penicilin nízké nebo velmi nízké a často po pečlivém vyšetření zjistíme, že mohou penicilin bezpečně užívat," říká předsedkyně Královské farmaceutické společnosti Tase Oputuová. Podle organizace Allergy UK má velké množství pacientů v záznamech alergii už od dětství, aniž by na ni byli vyšetřeni.
Nárůst bakteriální rezistence
A není to problém jenom v Británii. V odborném časopise Medicína pro praxi před lety publikovali článek alergoložky Lenky Sedláčkové, kde píše, že je diagnóza alergie na penicilin a ostatní beta-laktamová antibiotika "obvykle stanovena jen na základě různorodé symptomatologie vzniklé v časové souvislosti s užíváním antibiotika a většinou už není dále ověřována."
[chooze:article;value:523640]
Zároveň potvrzuje, že neověřená diagnóza představuje významný zdravotní problém. "Údaj o alergii na penicilinová antibiotika je až desetkrát častější, než je skutečný výskyt alergie. Následkem nadhodnocené diagnózy je 9 z 10 těchto pacientů zbytečně léčeno antibiotiky druhé volby, často s nižší účinností, vyšším rizikem vedlejších účinků a za vyšší cenu," doplňuje Sedláčková.
Vyšší spotřeba náhradních antibiotik navíc napomáhá vzestupu bakteriální rezistence, která pro medicínu představuje velký problém. Na tento důsledek falešné alergie na penicilin upozorňuje i dva roky stará studie publikovaná v časopise British Medical Journal. "Z globálního hlediska má antimikrobiální rezistence za následek přibližně 700 tisíc úmrtí ročně," píší autoři výzkumu.
Česko od loňského roku trápí nedostatek penicilinu. V průběhu září se začal vracet do lékáren:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.