Alexander Dubček

Tehdejší první tajemník ÚV KSČ byl nejvýznamnější postavou obrodného procesu pražského jara. Byl jeho tváří a také jedním z těch, kdo stáli za reformami, které měly vést k politickému uvolnění a urychlit proces demokratizace.

"V srpnu 1968 byl unesen do Sovětského svazu a dovezen na jednání československé delegace do Moskvy, kde po jednáních podepsal takzvaný moskevský protokol," připomněl historik Prokop Tomek. Po návratu do Československa byl Dubček postupně sesazen ze všech politických funkcí.

Ludvík Svoboda

Jaro roku 1968 bylo plné nadějí a lidé začali věřit v reformy a socialismus s lidskou tváří. Prezidentem byl tehdy generál Ludvík Svoboda. "On se snažil přesvědčit ostatní v Moskvě internované členy komunistického vedení, aby se nevzpírali tomuto podpisu, aby mysleli na to, že tady pak může dojít ke krveprolití a situace se ještě může zhoršit," informoval historik Jaroslav Šebek.

"Přijal tu sovětskou okupaci jako nutnost, jako realitu. Ne, že by mu to bylo samozřejmě po chuti a po vůli, ale snažil se co nejrychleji tu situaci uklidnit a vyřešit," doplnil Tomek.

[chooze:article;value:510733]

Marta Kubišová

Její Modlitba pro Martu se stala nejznámější protestní písní hned po začátku okupace a symbolem národního odporu. Marta Kubišová se během normalizace stýkala s disentem, mimo jiné také s Václavem Havlem a jeho přáteli, v roce 1977 podepsala Chartu 77 a stala se jednou z mluvčích iniciativy.

"Zůstala morálně pevná a nesklonila se k nějaké podpoře normalizačního režimu, to ji samozřejmě stálo jakoukoli uměleckou kariéru," připomněl Šebek. K té se naplno mohla vrátit až po listopadu 1989, kdy její píseň znovu zněla náměstími.

František Kriegel

Dokument legalizující pobyt vojsk pěti armád podepsali všichni politici odvlečení v srpnu 68 sovětskými vojáky do Moskvy s výjimkou tehdejšího předsedy Národní fronty a člena předsednictva ústředního výboru komunistické strany Františka Kriegela.

"Řekněme, že nezradil ideály pražského jara a zůstal jim věrný, nesklonil se a neodvolal svoje postoje. To, co udělal v Moskvě, bylo nesmírně statečné a v této občanské statečnosti pokračoval i v těch dalších letech," řekl Tomek.

V těch ho komunistická strana připravila o veškeré politické funkce a byl pronásledován Státní bezpečností. Stal se významnou osobností disentu a signatářem Charty 77.

Vasil Biľak

Vasil Biľak byl spoluautorem "zvacího dopisu", který v srpnu 1968 poslala sovětskému vůdci Brežněvovi pětice československých konzervativních komunistů. V něm žádala Sovětský svaz "o poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky."

"On od toho očekával, že se dostane a vyšvihne do těch nejvyšších mocenských pozic, protože tehdy v roce 68 zas tak významné postavení úplně neměl," vysvětlil Biľakův záměr Šebek. Léta byl spojkou Moskvy u nás a hlavním ideologem komunistické strany. Vasil Biľak zemřel v roce 2014, nikdy se za svou zradu neomluvil.

Výročí srpnové okupace připomene unikátní výstava v Armádním muzeu na pražském Žižkově. V čem je zajímavá a unikátní, řekli ve vysílání TV Nova ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek a autor výstavy Jiří Sozanský:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.