Zoran Ereš, který pracuje na oddělení pro mořský a environmentální výzkum chorvatského Institutu Rudera Boškoviče, je jedním z účastníků třítýdenní plavby z francouzského přístavu Les Sables do chorvatského Zadaru. Každý z pětičlenné posádky má jinou motivaci k absolvování cesty, u Ereše to byly kosatky.

"Normálně se jejich výzkumem nezabývám, ale náhodou jsem potkal kapitána lodi, který plánoval cestu do oblasti, kde kosatky útočí na lodě. Potřeboval lidi a já transport do nebezpečné oblasti, abych mohl prozkoumat, co se tam přesně děje," řekl v rozhovoru pro Index.hr. 

Dvě setkání, jedno skončilo útokem

Na začátku plavba probíhala celkem normálně. První setkání s kosatkami nastalo až pátý den – v Atlantiku poblíž severní hranice Portugalska a Španělska, obešlo se ale bez jakýchkoliv komplikací. Podruhé posádka na kosatky narazila ve čtvrtek 13. července, a to u Gibraltarského průlivu – místa, kde poslední dobou přibývá útoků těchto dravců. 

[chooze:article;value:508656]

​"Těch pár útoků kosatek na lodě, které byly dosud zaznamenány, se odehrálo výhradně před Gibraltarským průlivem na atlantské straně. Všechno to začalo před pár měsíci a nikdo neví proč," objasnil Ereš. Právě v této oblasti se to stalo. Posádka viděla, jak k lodi připlouvá skupinka kosatek. "Byly tři až čtyři, možná pět, těžko říct," popsal Ereš. 

Vzápětí se dvě kosatky ocitly pod plavidlem, každá pod jedním kormidlem, do kterých začaly narážet svými čumáky. "Řekl jsem kapitánovi, aby zvýšil rychlost, aby se stabilizovalo kormidlo. Plavaly za námi, snažily se pořád narážet do kormidel. Kapitán řekl, že jejich fyzická síla je tak velká, že sotva udrží kormidlo v rukách," prozradil Ereš. 

Testovaly reakci posádky

Manévrování podle něj nepomáhalo, loď kosatky stále zajímala. "Otočili jsme se směrem k pevnině, protože mezi námořníky panuje přesvědčení, že kosatky milují moře s hloubkou větší než 20 metrů," pokračoval Ereš, který útok natáčel na svůj mobilní telefon. V mělkých vodách se jim skutečně podařilo zvířata setřást. Nyní posádku čeká další týden a půl plavby. 

Podle kapitána lodě Frana Hržiče bylo chování kosatek neuvěřitelné. "Někteří říkají, že (kosatkám) lodě připadají zajímavé, že si chtějí hrát. Pro mě to byla neuvěřitelná situace, když do nás kosatka narazila a pak vzhlédla, aby viděla naši reakci. Ony vědí, co dělají," okomentoval setkání pro chorvatský web 24sata.hr kapitán. 

[chooze:article;value:512169]

​"Nejdřív jsem se snažil plout rovně, ale pak jsem začal měnit směr. Bylo to jako na lovu," doplnil s tím, že kytovci loď naštěstí nijak nepoškodili. Situace ale podle něj mohla být jiná, kdyby včas nezareagovali. Hržič je zkušený kapitán a na případný útok se připravoval dopředu. Právě proto oslovil Ereše s nabídkou, zda by plavbu přes Gibraltarský průliv nechtěl absolvovat. 

"První dny jsme trénovali. Připravoval jsem posádku, aby věděla, co má dělat. To se ukázalo jako velmi užitečné. Každý věděl, co má dělat," vysvětlil. Kosatky, se kterými se setkali poprvé, podle něj byla ještě mláďata. Zato druhá skupina už byla ostřílená.

Vědci neobvyklé chování zkoumají

Proč kosatky útočí na lodě v okolí Gibraltarského průlivu, zatím odborníci s jistotou nevědí. Možným důvodem je trauma poté, co loď zvíře zraní. Minulý rok toto chování analyzovali vědci ve studii publikované v časopise Marine Mammal Science.

[chooze:article;value:473086]

​Může se podle nich jednat o "módní výstřelek" – to znamená, že s tím jedna kosatka začala a ostatní ji napodobují. Jeden z prvních hlášených útoků v Gibraltarském průlivu se odehrál v červenci roku 2020. 

Zaznamenané jsou i případy, kdy se kosatkám plavidlo podařilo potopit. Jeden takový incident se odehrál letos v květnu, opět u Gibraltarského průlivu (psali jsme o tom v tomto článku). 

S kosatkami má čerstvou zkušenost i nizozemský jachtařský tým, na který během závodu dravci zaútočili. Místem setkání byl rovněž Gibraltarský průliv (6/2023):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.