Zmizení ponorky v Atlantském oceánu a pátrání po její posádce s napětím sledoval celý svět. Nakonec se ukázalo, že se stroj neztratil, ale implodoval a zabil tak všechny své pasažéry. Možný scénář toho, co se v temnotě Atlantiku odehrálo, přiblížil svými výpočty pro deník Nius španělský inženýr a odborník na ponorky José Luis Martín. 

Posádka si podle něj uvědomovala, co se děje. Od chvíle, kdy se ponorka porouchala a ztratila stabilitu, uplynulo 48 až 71 vteřin. Během této doby stroj prudce klesal ke dnu a pasažérům muselo být jasné, že se blíží jejich smrt. Sled událostí byl podle Martína následující. 

[chooze:article;value:510435]

8:00–9:45

Ponorka Titan zahájila ponor ve vodách severního Atlantiku v osm hodin ráno. Příštích 105 minut poklidně a pomalu klesala k vraku Titaniku. Posádka po celou dobu poslouchala svou oblíbenou hudbu, kterou si předem vybrala. Sestupuje v naprosté tmě, aby se šetřila baterie. 

9:45

V tu dobu začínají problémy – komunikace mezi Titanem a lodí Polar Prince se přerušila. Dochází k výpadku proudu a ponorka se ocitá bez pohonu. "Bez pohonu se v důsledku hmotnosti cestujících a kapitána (asi 400 kg), kteří byli soustředěni v přední části, dekompenzovala podélná stabilita," vysvětlil Martín. Plavidlo v tu dobu bylo v hloubce asi 1 700 metrů. 

Příštích 48 až 71 vteřin

Následující okamžik byl začátkem konce. Jakmile stroj ztratil podélnou stabilitu, převrátil se do vertikální polohy a začal rychle klesat ke dnu, jako by byl kamenem, který někdo hodil do vody. Posádka v tu chvíli neměla žádný prostor pro manévrování. Bezpečnostní a řídící prvky byly poškozené a kapitán nebyl schopný použít nouzovou páku. 

[chooze:article;value:511803]

​To, co se během zhruba minuty odehrávalo na palubě, si lze jen těžko představit. Podle Martína po převážení cestující padali v naprosté tmě jeden na druhého. "Muselo to být jako v hororu. Tato doba musela být pro všechny velmi těžká, protože padali nekontrolovatelně a byli si vědomi toho, že se blíží jejich konec. To byla určitě ta nejhorší část, protože pak už se to všechno odehrálo velmi rychle," objasnil Martín. 

Imploze

Ponorka takto klesala zhruba 800 až 900 metrů a byla vystavena náhlému zvýšení tlaku. Místo postupného navyšování jeho hodnota narostla během několika sekund na obrovskou úroveň. "Uvnitř Titanu došlo k okamžitému smrštění trupu, což mělo za následek ztrátu objemu o přibližně 70 až 80 procent. Při svém dalším klesání byl Titan stále těžší a těžší," uvedl Martín. 

Imploze nastala v hloubce mezi 2,5 a 2,7 kilometry. "Bylo to rychlé, jako prasknutí balónku. Smrt byla okamžitá," uzavřel Martín.

[chooze:article;value:511606]

​K těmto údajům odborník dospěl tak, že vzal v úvahu hmotnost ponorky, zrychlení, rychlost klesání, koeficient tření a další hodnoty. 

K vraku Titaniku se pětičlenná posádka ponorky vypravila 18. června. Ještě ten den zemřela, byť pátrací akce probíhaly ještě dva dny poté. Na konci června byly trosky Titanu vyzdvihnuty ze dna. Předpokládá se, že uvnitř byly i lidské ostatky, což prokáže forenzní analýza (psali jsme o tom v tomto článku). 

Více o tom, co je imploze, se dozvíte v reportáži z konce června:

​

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.