Pozor na používání klimatizace v horku. Zvyšuje se riziko infarktu či mrtvice

"Vnitřek automobilu není vnitřek chladničky," upozorňuje dopravní expert Roman Budský. To potvrzují i lékaři a varují před zdravotními riziky. "Je to analogie saunování, jen obráceně. Tato situace je velmi náročná na kardiovaskulární systém," říká kardiolog z Krajské nemocnice Liberec Jiří Seiner. 

V klimatizované místnosti či autě se lidé cítí dobře až do chvíle, kdy musí ven. Cévy, které byly v chladu stažené, se prudce roztáhnou. To vede k náhlému poklesu krevního tlaku a dehydrataci. "Zvyšuje se riziko infarktu myokardu a cévních mozkových příhod," zdůrazňuje Seiner. 

Nejhůř to snášejí právě kardiaci. "Ten kyslík mi chybí. Ten přechod, to mně vadí," svěřila se pacientka kardiologie Alena. "Je vám teplo hrozný a teď ta změna velká. Srdce, tlak, všecko se mění. To jsou hrozný rozdíly mezi těma teplotami," doplňuje ji další pacientka Marie. 

[chooze:article;value:510819]

​Pokud jsou venku teploty kolem třiceti stupňů Celsia jako například v pondělí, tak odborníci doporučují klimatizaci nastavit o zhruba pět stupňů méně. Při cestách na dovolenou ji můžeme nastavit chladněji. Na vystupování z auta je ale třeba se dopředu připravit.

"Buď můžeme postupně zvyšovat teplotu, anebo zhruba deset minut předtím, než vystoupíme z auta, ji úplně vypnout. Teplota v kabině začne postupně narůstat. A my bychom pak měli vystoupit do prostředí, jehož teplota nebude zase o tak moc rozdílnější a vyvarujeme se teplotním šokům," radí Budský. 

Důležitá je i péče o klimatizaci, protože bývá zdrojem nejrůznějších infekcí. Pomohou vám s tím v autoservisu.

Důležité je i kontrolovat teplotu vzadu, kde sedí většinou děti. Ty na přechlazený vzduch reagují mnohem citlivěji. Taková dovolená pak často končívá nachlazením či pobytem v nemocnici.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.