Problémy začaly už na začátku loňského roku. Tehdy se do bytu nově přistěhoval jeho majitel. A sousedům podle jejich slov začalo peklo. Po druhém patře se začal šířit nesnesitelný zápach. "Nejhorší to bylo loni v květnu s nástupem teplot. Mouchy mi létaly do bytu, lezli mi až do předsíně brouci. Ten člověk sám zapáchá, vybírá popelnice," vyložila paní Miroslava. V nejhorších obdobích se pach dostával až do sedmého patra.
Situaci popsala i druhá sousedka Veronika Mikovcová. "Mně to jde do chodbičky, odkud to není možné vyvětrat. Smrdí to, jako když rozmrazíte maso, necháte ho týden v lednici. Prostě zkažené maso, zkažené potraviny. Hmyz se pohybuje po společných prostorách. Občas se mi to dostane i do bytu," přiblížila.
Paní Miroslava zastupuje skupinu sousedů, kteří se snaží problém řešit. Podle ní ale zastání nenašla ani u společenství vlastníků jednotek (SVJ), ani na úřadech: "Mám vyjádření, že to má řešit SVJ nebo sociálka, ti se na to všichni vykašlali. Z SVJ v tom vchodu nikdo nebydlí. Na schůzi v únoru jsme se dohádali, nechtěli to probírat, protože to prý není na programu jednání, že jsem to měla navrhnout dopředu. Chtěla jsem, aby to věděl i druhý vchod, protože aby byla možná nějaká žaloba, tak to musí schválit nadpoloviční většina. Sociálka se mnou přestala komunikovat, že mi nemohou sdělovat citlivé informace ke klientovi. Říkali mi, že mám podat žalobu, ale podle stanov má za vlastníky bytových jednotek podávat žalobu SVJ."
[chooze:article;value:503504]
Zásah policie: Psovi se do bytu vůbec nechtělo
V bytě zasahovala i policie. "Řešila jsem to i s policií, která tam měla výjezd i se psem na vyhledávání mrtvol. Tak byl ten zápach silný. Napotřetí jsme policii donutili, aby to otevřeli, protože uznali, že ten zápach je opravdu moc. Policejnímu psovi cvičenému na hledání mrtvol se tam ani nechtělo," řekla Miroslava. Mrtvolu v bytě ale nenašli, podle svědectví sousedů je byt plný pytlů a zkaženého jídla. Dva výjezdy policie v loňském roce potvrdil i policejní mluvčí Jan Daněk.
"Řešením problému by se mělo především zabývat společenství vlastníků, a to prostřednictvím svých orgánů, včetně obstarání právní pomoci," uvedl mluvčí městského úřadu Prahy 8 Martin Šalek.
Zároveň ale poznamenal, že "vlastník bytu je oprávněn na vlastníka bytu, ze kterého pronikají imise, podat žalobu na zdržení se zásahů do vlastnického práva. Vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Žalobu je nutno podat u příslušného soudu".
"V tomto případě, kdy bytové jednotky mají své vlastníky (vlastníkem ani správcem objektu není městská část), je nutno využít výše uvedený institut občanského práva, kdy nejdříve by žalobě samozřejmě měla předcházet snaha vyřešit věc dohodou, popř. prokazatelně vyzvat vlastníka bytu, aby imisím zabránil," doplnil Šalek.
[chooze:article;value:511030]
Situace nás trápí, říká předseda sdružení vlastníků
Podle předsedy SVJ je situace komplikovaná. "Není pravda, že by výbor SVJ byl v této věci nečinný, věnovali jsme a věnujeme celé kauze značnou pozornost a jsme v neustálém kontaktu s vlastníkem, který zápach způsobuje. Dokonce i v době, kdy zápach problémy nečinil (zhruba od konce léta minulého roku do doby před cca týdnem se zápach z jednotky nešířil). Věřte mi, že členy výboru situace trápí a přistupujeme k ní se vší vážností, ale naše prostředky ji změnit jsou značně omezené, a navíc se setkáváme s nedostatkem spolupráce s dotčenými vlastníky. Toto je řádně zdokumentováno," popsal předseda SVJ Tomáš Pánek.
Pánek poznamenal, že se i společenství vlastníků pokoušelo situaci řešit s úřady: "Pouze sociální odbor však aktivně zasáhl a je s vlastníkem jednotky v dlouhodobém kontaktu, za což jsme pracovníkům tohoto odboru vděčni. Dále dodávám, že i vlastník zapáchající jednotky byl terčem několika útoků ze strany ostatních lidí. I to jsme museli řešit."
I případná žaloba ze strany SVJ nese pro sdružení vlastníků rizika, jak popsal Pánek: "V případě neúspěchu žaloby pak výbor bude pravděpodobně terčem kritiky za nehospodárné nakládání s prostředky z fondů SVJ a nekompetentnost. Příslušný paragraf je platný poměrně krátce a výsledek žaloby je dosti nejistý."
[chooze:poll;value:8946def00c2a996ea9d54b56a3e80ab534abaae7;layout:tn_nova]
U soudu se to může táhnout roky
Možnost civilní žaloby zmínil i advokát Pavel Kolesár: "Je to klasické soudní řízení s advokáty a soudním poplatkem. Soudní poplatek je v řádové výši jednotek tisíc korun. Smyslem je, aby se žalovaný zdržel konání, které je rušivé, s tím, že pokud by to i nadále nedodržoval, tak je možné se bránit cestou výkonu rozhodnutí. Exekutor mu bude ukládal pokuty do výše 50 tisíc korun i opakovaně až do doby, než bude dosaženo toho, co pravomocné rozhodnutí soudu ukládá."
Kolesár ovšem poznamenal, že u soudu se může případ řešit měsíce, v extrémním případě ale i celé roky. Pokud by se jednalo o psychicky nemocného člověka, je možné zahájit i proti jeho vůli řízení o omezení svéprávnosti. Podnět k tomu však nemohou podat sousedé, ale úřad nebo zdravotnické zařízení.
Obyvatelé v Plzni měli strach o souseda, tak zavolali policii. Ta našla pěstírnu konopí. Podívejte se na loňskou reportáž TV Nova:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.