Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek zveřejnil zprávu, podle které v Česku nejvíce lidí umírá na nemoci oběhové soustavy. Kardiovaskulárním problémům loni podlehlo 46 248 lidí z celkového počtu 120 219 mrtvých. 

Nejčastější příčinou smrti byla ischemická chronická choroba srdeční, následovala srdeční selhání a cévní nemoci mozku. 

Níže najdete seznam pěti nejčastějších příčin úmrtí Čechů i s příznaky, které dané nemoci provází.

[chooze:article;value:511307]

​Chronická ischemická choroba srdeční (ICHS)

Nemoc spojená s nedostatečným přísunem krve do srdce loni podle ČSÚ stála za smrtí více než 16 tisíc lidí v zemi. K život ohrožujícímu stavu dochází při zúžení věnčitých tepen, které mají za úkol důležitý orgán zásobovat kyslíkem a živinami potřebnými k udržení jeho funkce a vitality.

"Projevy onemocnění jsou široké – od asymptomatické (bezpříznakové) ICHS přes přechodnou ischémii (obvykle se projevující anginou pectoris – bolestí na hrudníku), ischemickou nekrózu – odumření srdeční svaloviny (infarkt myokardu) až po srdeční selhání a náhlou smrt," informuje na svých stránkách Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Pokud se objeví angina pectoris, můžete pociťovat tlak, pálení, řezání či těžkost. Je cítit často přímo za hrudní kostí a může se šířit do levého ramene a ruky, do krku, zad. Obvykle trvá 1–2 minuty, po podání nitroglycerinu rychle mizí. Často se objevuje při námaze, vzrušení, jídle a vystavení chladu.

Společně s anginou pectoris se může objevit i některý z dalších příznaků: dušnost, palpitace (nepříjemné vnímání činnosti srdce, obvykle zrychlené nebo nepravidelné), slabost, nevolnost, pocit na zvracení, pocení. Jen ve vzácných případech (zejména u diabetiků) probíhá ICHS skrytě, bez příznaků.

​Srdeční selhání

Onemocnění, která vedou k rozvoji srdečního selhání, je celá řada. Spouštěčem může být postižení věnčitých tepen zásobujících srdeční sval, srdečních chlopní anebo přímo srdečního svalu. V naší populaci je nejčastější příčinou srdečního selhání ischemická choroba srdeční a kardiomyopatie.

Příznaky se liší podle toho, jestli je postižena levá, či pravá srdeční komora. "Při levostranné nedostatečnosti se hromadí krev v plicích, nadbytečná tekutina proniká do plicních sklípků a vzniká plicní otok. Nemocný začne pociťovat dušnost, nejprve při větší námaze, později i při běžných činnostech, v pokročilém stadiu selhávání již v klidu. Typické jsou stavy noční dušnosti, které nutí pacienta k posazování. Pokud k otoku plic dojde náhle, jde o závažný stav, který vyžaduje rychlé ošetření," uvádí IKEM.

Pravostranné selhání se projeví otoky dolních končetin, které začínají v oblasti kotníků. Prvním příznakem je nárůst tělesné hmotnosti, který se projeví často dříve než otoky. Městnání krve v orgánech břišní dutiny je zdrojem čerstvých zažívacích potíží a tlakových bolestí v pravém podžebří.

Nemocný může také pociťovat únavu a sníženou výkonnost. Téměř nedílnou součástí srdečního selhání jsou poruchy rytmu a pocity palpitace ("bušení srdce"). Objevují se závratě nebo i krátkodobé poruchy vědomí.

[chooze:article;value:507994]

​Cévní nemoci mozku

V České republice jsou cévní onemocnění mozku po onemocněních srdce nejčastější příčinou hospitalizace a bohužel i úmrtnosti. Loni s touto diagnózou zemřelo téměř sedm tisíc lidí. Pacienti, jejichž průběh onemocnění není fatální, bývají fyzicky i psychicky zatíženi nejen vlastní chorobou, ale také jejími invalidizujícími následky, které jsou často doživotní.

Nejčastější příčinou mozkové příhody je tzv. ateroskleróza, která vede buď k ucpání mozkových cév aterosklerotickými pláty, na kterých vzniká krevní sraženina (mozkový infarkt), nebo k zeslabení stěny tepny a následně jejímu prasknutí (mozkové krvácení). Na jejím vzniku mají hlavní podíl vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu a nevhodná životospráva: kouření, nadváha, nadměrná konzumace alkoholu a další.

Projevy cévní mozkové příhody mohou být: náhlá slabost, necitlivost a porucha hybnosti tváře, horní a dolní končetiny na jedné polovině těla, nerozhodnost, potíže s mluvením nebo porozuměním, náhlá porucha zraku, problémy s chůzí, silné bolesti hlavy až závratě.

[chooze:article;value:506008]

Covid-19

Covid-19 je označení pro infekci způsobenou koronavirem SARS-CoV-2, který se poprvé objevil koncem roku 2019 ve Wu-chanu v Číně. Během krátké doby se nové onemocnění rozšířilo do celého světa. V březnu 2020 Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila šíření koronaviru za pandemii.

U laboratorně potvrzených případů onemocnění covidem se podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) mezi nejčastější klinické příznaky řadí horečka (88 %), suchý kašel (68 %), únava (38 %), dušnost (19 %), bolesti svalů a kloubů (15 %), mezi méně časté se řadí průjem (4 %) a nechutenství, nauzea a zvracení (5 %), u závažných případů zápal plic. Objevit se ale může i ztráta čichu a chuti nebo silné bolesti hlavy. Někteří jedinci jsou však bezpříznakoví a přítomnost koronaviru prokáže pouze testování.

Závažnější až smrtelný průběh onemocnění byl častěji hlášen u lidí starších 60 let, u mužů a pacientů s chronickými onemocněními, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka, kardiovaskulární onemocnění, chronické respirační onemocnění a rakovina. Jako rizikový faktor bývá udávána také obezita.

[chooze:article;value:511064]

​Zhoubný nádor průdušnice, průdušky a plíce

Většina nádorů plic a průdušek je zhoubných. A ze zhoubných nádorů je nejčastější karcinom plic. Jeho zastoupení mezi všemi nádory plic a průdušek je podle ÚZIS 90 %.

Rakovina plic může být částečně podmíněna geneticky, ale hlavní příčinou jejího vzniku zůstává kouření. Vyskytuje se velmi zřídka u lidí mladších 40 let, výskyt onemocnění prudce roste u osob starších 55 let a opět klesá v nejstarších věkových kategoriích.

Zhoubný nádor plic zpočátku nezpůsobuje žádné příznaky, proto se může nenápadně šířit a růst. Více než polovina případů rakoviny plic je odhalena až v okamžiku, kdy se nádorové buňky již rozšířily do dalších orgánů. 

Rakovinu plic může provázet úporný kašel, který navzdory léčbě neustupuje (toto je často první příznak). Někdy se zhoršuje i "kuřácký kašel", který existuje již delší dobu. Dalšími příznaky může být dušnost, dýchací potíže, příměs krve ve vykašlaném hlenu, zhubnutí, únava, horečka.

Pokud je již zhoubný nádor v natolik pokročilém klinickém stadiu, že prorůstá do okolních tkání, může pacient pociťovat další obtíže, jako jsou například potíže s polykáním nebo chrapot. Pokud se již vytvořily metastázy, může se objevit celá řada příznaků; například kostní metastázy mohou způsobovat bolest kostí, mozkové metastázy mohou vést k bolestem hlavy, záchvatům nebo ochrnutí.

V Česku rapidně přibývá infarktů. Může za to zanedbávaná prevence během pandemie (03/2023):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.