Česká republika čekala na přijetí do NATO téměř 10 let, Severní Makedonie dokonce 20. Důvodem bylo nutné zdlouhavé přijetí Akčního plánu členství ještě před vstupem do Aliance. Tomu se letos podařilo vyhnout Finsku a podle zahraničních médií navrhuje Jens Stoltenberg podobnou výjimku i pro Ukrajinu.

"To přístupové období má za cíl ten stát připravit nejen po stránce vojenské, ale i stránce politické a ekonomické. Aby se de facto naladil na ty zásadní normy, které jsou uplatňovány v Severoatlantické alianci," vysvětlil bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

[chooze:article;value:508274]

Generálnímu tajemníkovi NATO se údajně pro svůj návrh podařilo přesvědčit i amerického prezidenta Joea Bidena, když byl na návštěvě v Bílém domě. Že by Aliance mohla Ukrajině odstranit některé překážky ve vstupu, v pátek potvrdil i německý ministr obrany Boris Pistorius. Pro ale musí být všech 31 členských států. "Řada států určitě bude proti. Já si myslím, že třeba Maďarsko bude silně proti," má jasno Šedivý.

"Lépe postupovat pomalu, ale jistě. Než udělat nějakou hurá akci, která může skončit tím, že některá ze zemí Severoatlantické aliance řekne ne. A jestliže nějaká země řekne ne, tak je celý proces zmařen," uvedl bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Ukrajina je navíc stále ve válečném stavu, který je vyvolaný ruskou agresí. Na přímou pozvánku do největší obranné aliance na světě si tak bude muset nejspíš ještě počkat. "Já si myslím, že země, která je ve válečném stavu, nemůže být členem Severoatlantické aliance," doplnil Svoboda.

Válečný konflikt navíc neutichá ani po téměř roce a půl války. Další velký ruský raketový útok na Kyjev v pátek do krytů vyhnal i africkou mírovou delegaci. K obraně proti bombardování už ve čtvrtek NATO slíbilo urychleně dodat Ukrajincům dodávku dalších protivzdušných střel a systémů.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.