Někteří cestovatelé z dovolené vozí suvenýry, jiní oblečení a gurmáni místní speciality. "Když někde jsi, je super si odtam něco přivézt, například koření. Je velmi často nenahraditelné, u nás takové nekoupíš. Už když si k tomu čuchám, tak tam cítím tu danou zemi," popsal Roman Staša.

Jedlé dárky ze zahraničí tak často patří k těm nejoblíbenějším. "Z Tuniska například nejčastěji vozím víno, ale také tuniskou harrisu, což je taková pasta z pálivých paprik, která bývá ještě dochucená. Tunisané to bez nadsázky konzumují i k snídani," zmínila Pátek.

Co byste si z Tuniska podle ní měli také přivézt, je voda z růží. "To je něco neuvěřitelného, můžete použít pár kapek do kávy nebo oni to používají i do dezertů a krásně vám to pokrm ochutí," doplnila.

[chooze:article;value:506279]

​Koření je podle ní také něco, co by si lidé měli na místě nakoupit a dovézt. "Z dalších specialit můžu doporučit zálivku z Turecka, je to něco jako balsamico z granátových jablek. Dává se to do salátů a je to už také dost známé," radí Pátek.

Zároveň se podělila o největší gastronomický úlet. "To jsou pro mě syrové mořské plody. Kdysi dávno jsem měla možnost na jednom výletě na skútru na moři zastavit na skalách. Oni tam lovili ježky a vlastně je vybírali a jedlo se to syrové. Bylo to také poprvé a naposledy, co jsem to zkusila. Ale třeba na kuřecí pařátky jsem si ještě netroufla," přiznala.

"Pro mě jsou pařátky už normální. Jedl jsem je v Šanghaji. Brouky jsem taky ochutnával a je to v pohodě. Ale asi nikdy bych neochutnal embryo," uzavřel Staša.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.