Po selhání Ruskem nasazovaných batalionových taktických uskupení, což byly skupiny tvořené obrněnci a pěchotou určené k manévrové válce a pronikání hluboko do nepřátelského území, v počátku konfliktu na Ukrajině se ozbrojené síly Ruska zaměřily na rozdělení pěchoty do čtyř typů podle výzbroje, výcviku a zaměření – liniové jednotky, útočné, specializované a postradatelné (Britové je označují jako "disposable"). Tak to ve své zprávě z minulého týdne popsal britský institut RUSI.
Dělení jednotek
Útočné jednotky mají výcvik, který se blíží úrovni výcviku jednotek NATO, jsou to podle RUSI (Royal United Services Institute) zkušení a hodnotní bojovníci. Do jejich řad patří výsadkáři a námořní pěchota, ale také někteří wagnerovci. Útočné jednotky slouží jako efektivní způsob k dobývaní ukrajinských pozic.
Specializované jednotky jsou složené z výsadkářů, členů Specnaz, bývají tam zařazováni i někteří wagnerovci. Specialisté dostávají navíc úzce specializovaný výcvik pro konkrétní nasazení, slouží hlavně jako odstřelovači či dělostřelečtí pozorovatelé.
Liniová pěchota jsou vojáci bez speciálního výcviku, jejich hlavním smyslem je podpora, udržování a obrana získaných pozic.
Postradatelné jednotky zahrnují či zahrnovaly vojáky z Luhanské a Doněcké lidové republiky, ale také vězně sloužící v řadách wagnerovců či mobilizované ruské civilisty bez řádného výcviku. Rusové tyto jednotky považují v zásadě za spotřební. Tomu odpovídá i zastaralá výzbroj a výstroj.
Postradatelné jednotky jdou do útoku jako první. Jejich účelem je, aby střelbou do nich Ukrajinci odhalili své pozice a přitom také spotřebovávali munici. Útok se skládá z pěti týmů o dvou až pěti členech, které postupují k ukrajinským pozicím a váží na sebe palbu. Mají obyčejně velmi vysoké, často až 100procentní ztráty. Podle ukrajinských zdrojů běžně bojují pod vlivem drog, nejčastěji amfetaminů. Pokud se snaží ustoupit, tak byly pozorovány situace, kdy do postradatelných Rusové střílí, aby je přiměli pokračovat v útoku.
Následně do útoku vyrazí další týmy postradatelné pěchoty, které, zatímco jsou vepředu masakrovaní jejich kolegové, kopou a zajišťují obranné pozice blíže k ukrajinským jednotkám, případně jde do útoku útočná pěchota.
Pozice, které při útoku vykopou týmy postradatelných, pak obsadí specializované jednotky, tedy zmínění odstřelovači nebo pozorovatelé, kteří navádějí dělostřeleckou palbu. Později je může obsadit i liniová pěchota.
[chooze:article;value:496278]
Používání drog na frontě
"Používání drog není nová ani přelomová záležitost, v konfliktech se to vyskytuje už mnoho dekád. Vojáci v rámci toho, aby vydrželi déle i za cenu následných problémů, jsou pod vlivem drog, nejčastěji amfetaminů. Není to nic specifického pro tento konflikt nebo Rusko. Za určitých okolností, samozřejmě omezenějších a lépe specifikovaných, dochází k užívání podobných látek i silami NATO, byť ne v takovém rozsahu a ne pro podobné útoky. Látky v těchto případech slouží k tomu, aby bojoví piloti nebo členové speciálních jednotek vydrželi v tahu třeba 30 hodin. Není to ale nic, co by se sypalo pěšákům na frontě," okomentoval bezpečnostní analytik Jakub Drmola z Masarykovy univerzity.
Podle Drmoly si ruští vojáci drogy neshánějí sami, ostatně na frontě není úplně jednoduché se třeba k amfetaminům dostat. Pravděpodobně je tedy dostávají přímo od svých velitelů před útokem jako příděl.
[chooze:article;value:506085]
Smutný úděl vojáků z Donbasu
Co se vojáků z Luhansku a Doněcku týče, v současnosti už jich na frontě podle Drmoly moc není, nejčastěji byli nasazovaní loni na konci jara a v létě například při bojích u Lysyčansku a Severodoněcku. Důvod je tristní.
"Kolem léta kolovaly různé odhady, jaké měli ztráty, a v podstatě to vypadalo, že většina tamní populace byla vyčerpána. Skončili buď mrtví, zranění, či zajatí. Teď už o nich tolik neslyšíme, protože jich už moc asi nezbylo," vysvětlil Drmola.
V drtivé většině se přitom nejednalo o dobrovolníky, ale o násilně naverbované muže. Nakonec pak skončili v řadách "spotřební" pěchoty. "Pro Rusko jsou postradatelní. Nejsou to voliči, jejich příbuzní také nejsou voliči, nejsou to plnohodnotní občané Ruské federace. Na jejich hlase, že se jim něco nelíbí, až zas tolik nezáleží. Pokud umírají ve větších počtech, tak to pro ten režim není tak důležité," vyložil Drmola.
V roce 2014 vznikly dvě mezinárodně neuznávané republiky s centry ve východoukrajinských městech Luhansk a Doněck. Loni v září rozhodl ruský prezident Vladimir Putin o jejich připojení k Rusku po mezinárodně neuznaném referendu v obou republikách.
[chooze:article;value:482110]
Nízká morálka, ale odolní
Ruská pěchotní doktrína klade podle RUSI velký důraz na nepřetržité vylepšování dobytých pozic. Jakmile se vojáci jen na chvilku zastaví, hned se mají zakopat a pokračují v tom až do momentu, než pozice opustí. "Výsledkem je, že ruské pozice často zahrnují širokou škálu dobře připravených obranných míst. Když Rusové obsadí pozici, do 12 hodin jsou schopni ji spolehlivě zabezpečit. Budují také falešné pozice," shrnul RUSI.
Institut také poznamenává, že ruské jednotky mají obyčejně velmi nízkou morálku a kvůli nízké frekvenci rotací jsou často vysílené. V praxi se ovšem ukazuje, že i přes tyto nedostatky jsou poměrně odolné vůči kolapsu, na druhou stranu to negativně ovlivňuje kooperaci mezi jednotkami nebo mezi členy jednotky.
Podívejte se na reportáž TV Nova o ruských raketových útocích:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.