Aktuálně je průměrný důchod 19 440 korun, po letošní valorizaci by se měly penze zvýšit o 760 korun. Do budoucna se ale se zvýšenou rychlostí jejich růstu příliš nepočítá.

"Záměrem je udržet růst nových důchodů, ale udržitelným tempem. Podle odhadů dojde v příštích deseti letech k nárůstu nově vyměřených penzí o 10 tisíc Kč. K těmto změnám dojde postupně v průběhu let 2026 až 2035," sdělil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), jehož resort reformu důchodů připravuje.

[chooze:article;value:504975]

Valorizace důchodů

Má se změnit valorizační schéma. V současnosti se důchody zvyšují o polovinu reálných mezd a míru inflace, v budoucnu by to mělo být o třetinu reálných mezd a míru inflace. "V případě vysoké inflace by neprobíhaly mimořádné valorizace, ale byl by dočasně do další valorizace vyplácen mimořádný příspěvek. Ten by svým nastavením nezpůsoboval rozevírání nůžek mezi bohatšími a chudšími seniory (což stávající systém způsoboval)," uvedlo MPSV.

"Růst mezd se dává do valorizace proto, aby důchodci měli prospěch i z růstu produktivity práce. Nyní z toho budou těžit méně. Obecně byl problém v tom, že ten vzorec byl asymetrický, že se důchody nesnižovaly, když mzdy poklesly," vysvětlil hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler.

Nedá se ani úplně dobře odhadnout, jak moc se změní poměr průměrného důchodu vůči průměrné hrubé mzdě. Valorizace důchodů je totiž postavená nejenom na růstu reálných mezd, ale také na zvyšování inflace.

"To, jak dopadne poměr, závisí na výši inflace. Důchodcovské doplácení má dvě části, inflaci a reálné mzdy. Když je nulová inflace, tak důchodcům je přidáváno méně než reálným mzdám, nominální mzdy rostou rychleji než důchody, tím pádem poměr důchodů a nominálních mezd klesá. Když je vyšší inflace, tu mají důchodci proplácenou a zaměstnanci ne, tak dostávají důchodci díky inflaci vyšší zvýšení než příjemci nominálních mezd. Tam pak ten poměr roste," popsal ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

Zatím to nevypadá, že by se měly snižovat či zvyšovat rozdíly mezi nejvyššími a nejnižšími důchody. "Osobně předpokládám, že se zásluhovost posilovat nebude, neboť na to v systému není dostatek zdrojů," míní ekonom Vladimír Bezděk, který působí v investiční skupině Avant.

Nepůjde to ale ani opačným směrem. "My si nemůžeme dovolit příliš rovnostářské důchody kvůli výroku Ústavního soudu, to musí politici brát na vědomí. I kdyby tam byla ta tendence, že budou důchody více rovné, v jeden moment by musela vláda říct, že je potřeba udělat nějakou parametrální změnu, protože bychom porušovali poměr, který nadiktoval Ústavní soud," připomněl Bartoň.

[chooze:article;value:504798]

Kolik kdo odvádí na důchodovém pojištění

Ústavní soud dříve kritizoval příliš nízkou míru vlivu zásluhovosti na výši důchodů. Pokud by si mnozí Češi to, co odvádí na důchodové pojištění, mohli nechat, byli by na tom citelně lépe.

Průměrná mzda na konci roku 2022 byla 43 412 korun, medián mezd byl 37 463 korun. Průměrný starobní důchod činil 19 440 korun. Poměr průměrného důchodu a průměrné hrubé mzdy byl 44,8 %.

Ze mzdy se odvádí sociální pojištění, z toho jde část na důchody – jedná se o ekvivalent 28 % hrubé mzdy (celkově jde na sociální pojištění 31,3 %, něco jde ale na nemocenské pojištění a něco na státní politiku zaměstnanosti). Zaměstnavatel za zaměstnance odvádí 21,5 % a 6,5 % jde přímo z výplaty zaměstnance.

Člověk tak při průměrné mzdě měsíčně odvede 12 155 korun, což je, pokud by pracoval 40 let za stejnou sumu, celkem 5,8 milionu korun. Pokud by měl v důchodu strávit 21,5 roku, jak si průměrnou dobu penze představují autoři důchodové reformy, tak by měl na měsíc 22 615 korun. A to je o 16 procent víc, než jaký je nynější průměrný důchod.

K tomu se samozřejmě nepočítá ještě to, co si Češi spoří na penzijku, což do rovnice přihodí ještě další peníze, nebere se v potaz ani inflace či možné zhodnocení prostřednictvím investic.

Zaměstnanec s mediánovou mzdou (37 463 Kč) měsíčně odvede na důchody 10 490 korun. Za 40 let by to při stejné mzdě bylo něco přes pět milionů korun. Pokud by opět v důchodu strávil 21,5 roku, jeho měsíční důchod by byl 19 516 korun, tedy o něco více, než je průměrný důchod nyní. Při hrubé mzdě 30 tisíc by byl důchod 15 628 korun, při 20 tisících 10 419 korun. Při 100 tisících korunách by to bylo 52 093 korun.

[chooze:poll;value:a953284ee44cdd5d9d7c71e6b33319c6bb75b83d;layout:tn_nova]

​Podívejte se na reportáž TV Nova k úspornému balíčku a důchodové reformě:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.