Stav práv sexuálních menšin v České republice dlouhodobě stagnuje. Na malou ochotu státu podpořit zákonem lesby, gaye, bisexuály, transgender lidi a další menšiny ukazuje i nový žebříček evropské větve organizace ILGA. Ta už od roku 2009 mapuje vývoj práv LGBT lidí v Evropě.
Výsledky nejsou příliš utěšivé. V indexu, který sleduje 74 různých kritérií, získala Česká republika pouze 26 bodů ze sta. Umístila se tak na 27. místě ze 39 pozic. Sledovaných zemí bylo 49 a některé z nich zaujaly stejnou pozici. V žebříčku byly zahrnuty jak členské země Evropské unie, tak i nečlenové.
Česko se tedy objevilo na úrovni Itálie a Gruzie. Podle indexu zaostává dokonce i za zeměmi, jako je Moldavsko, Slovensko nebo Maďarsko. Naopak se umístilo výš než Polsko, kde jsou práva sexuálních menšin dlouhodobě v ohrožení a kterému index udělil jen 15 bodů.
[chooze:article;value:466489]
Kritéria, která ILGA sledovala, zahrnovala například rodinná práva, ochranu před diskriminací a nenávistí či uznání genderové identity. V těchto kategoriích si polepšily v loňském roce země jako Finsko, Řecko, Belgie, Island nebo Moldavsko.
V Česku je nejožehavějším tématem týkajícím se sexuálních menšin právo na sňatky i pro lidi stejného pohlaví. Současné registrované partnerství, které Česká republika uznává od roku 2006, je pro mnoho příslušníků LGBT komunity nedostačující. Partneři si například nemohou osvojit dítě jednoho z nich a dítě může dědit pouze po jednom z partnerů. Neexistují také stanovy pro vypořádání rozdělení majetku v případě ukončení vztahu.
Češi jsou v otázce rovnoprávnosti sňatků rozdělení. Podle průzkumu Evropské komise, který byl naposledy proveden v roce 2019, si 57 procent Čechů myslí, že by měly sexuální menšiny mít stejná práva jako heterosexuálové, zatímco 39 procent je proti a zbylá 4 procenta nemají názor. Stejné výsledky přinesla otázka, zda je na vztahu dvou osob stejného pohlaví něco špatného.
[chooze:article;value:489759]
Zrovnoprávnění sňatků homosexuálů je dlouze diskutované i na půdě Poslanecké sněmovny. Ve středu mohla Sněmovna probrat nejnovější návrh na poskytnutí práva na plnohodnotný sňatek pro sexuální menšiny, projednání novely však poslanci posunuli na později. Jedná se o návrh skupiny poslanců, kterou tvoří Josef Bernard (STAN), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Olga Richterová (Piráti), Martin Baxa (ODS) a Jana Pastuchová (ANO). Pokud by zákon prošel, začal by platit již letos 1. července.
I přesto, že LGBT lidé mají v Česku podporu většiny populace, opakované pokusy poslanců o postavení manželství homosexuálů na stejnou úroveň, jako mají heterosexuálové, zatím neuspěly. Nejedná se však jen o odpor opoziční SPD, která rozšíření práv LGBT komunity odmítá dlouhodobě.
Jedná se o problém, který štěpí i vládní koalici. Proti zákonu, který se pokusili poslanci prosadit i loni v květnu, se kromě SPD postavili také lidovci a konzervativnější poslanci z ODS. I premiér Petr Fiala (ODS) o sobě prohlásil, že se považuje za konzervativce, pro kterého existuje pouze sňatek muže a ženy.
[chooze:article;value:478566]
Mezi velké odpůrce zrovnoprávnění sňatků z řad ODS patří i poslanec Marek Benda. Ten při loňském pokusu o poskytnutí homosexuálům práva na sňatky prohlásil, že se jedná o kulturní válku, na kterou Sněmovna nemá čas.
Jen o pár měsíců později se však připojil pod petici vedenou poslancem Markem Výborným (KDU-ČSL), která by v Ústavě zakotvila definici manželství jako výlučně svazek muže a ženy, podobně jako je tomu například v Polsku nebo v Maďarsku. Pod tuto petici se kromě Bendy připojil také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová (ANO) nebo místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Pro návrh se však poslancům nepodařilo získat dostatečnou podporu. Podobně jako snahy o zrovnoprávnění sňatků tak opět neuspěl. Situace prozatím zůstává v patové situaci, kdy se ani jedné straně dlouhého sporu nedaří získat podporu pro svůj zákon.
Na celý žebříček Rainbow Europe od organizace ILGA se můžete podívat zde:
| Pozice | Země | Index (v %) |
| 1 | Malta | 89 |
| 2 | Belgie, Dánsko | 76 |
| 3 | Španělsko | 74 |
| 4 | Island | 71 |
| 5 | Finsko | 70 |
| 6 | Lucembursko, Švédsko | 68 |
| 7 | Norsko | 67 |
| 8 | Francie | 63 |
| 9 | Portugalsko | 62 |
| 10 | Černá Hora | 61 |
| 11 | Řecko | 57 |
| 12 | Nizozemsko | 56 |
| 13 | Německo | 55 |
| 14 | Irsko | 54 |
| 15 | Velká Británie | 53 |
| 16 | Chorvatsko, Rakousko | 49 |
| 17 | Švýcarsko | 47 |
| 18 | Slovinsko | 46 |
| 19 | Bosna a Hercegovina | 40 |
| 20 | Moldavsko | 39 |
| 21 | Andorra | 37 |
| 22 | Estonsko | 36 |
| 23 | Srbsko, Kosovo, Albánie | 35 |
| 24 | Kypr | 31 |
| 25 | Slovensko, Maďarsko | 30 |
| 26 | Severní Makedonie | 29 |
| 27 | Česká republika | 26 |
| 28 | Itálie, Gruzie | 25 |
| 29 | Litva | 24 |
| 30 | Lotyšsko | 22 |
| 31 | Lichtenštejnsko, Ukrajina, Bulharsko | 20 |
| 32 | Rumunsko | 18 |
| 33 | Polsko | 15 |
| 34 | San Marino | 14 |
| 35 | Monako | 13 |
| 36 | Bělorusko | 12 |
| 37 | Rusko, Arménie | 8 |
| 38 | Turecko | 4 |
| 39 | Ázerbájdžán | 2 |
| zdroj: ILGA Europe |
K tématu se vyjádřila právnička iniciativy Jsme fér Lucia Zachariášová:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.