Česko v právech sexuálních menšin zaostává. Lépe si vede i Maďarsko

Stav práv sexuálních menšin v České republice dlouhodobě stagnuje. Na malou ochotu státu podpořit zákonem lesby, gaye, bisexuály, transgender lidi a další menšiny ukazuje i nový žebříček evropské větve organizace ILGA. Ta už od roku 2009 mapuje vývoj práv LGBT lidí v Evropě.

Výsledky nejsou příliš utěšivé. V indexu, který sleduje 74 různých kritérií, získala Česká republika pouze 26 bodů ze sta. Umístila se tak na 27. místě ze 39 pozic. Sledovaných zemí bylo 49 a některé z nich zaujaly stejnou pozici. V žebříčku byly zahrnuty jak členské země Evropské unie, tak i nečlenové.

Česko se tedy objevilo na úrovni Itálie a Gruzie. Podle indexu zaostává dokonce i za zeměmi, jako je Moldavsko, Slovensko nebo Maďarsko. Naopak se umístilo výš než Polsko, kde jsou práva sexuálních menšin dlouhodobě v ohrožení a kterému index udělil jen 15 bodů.

[chooze:article;value:466489]

Kritéria, která ILGA sledovala, zahrnovala například rodinná práva, ochranu před diskriminací a nenávistí či uznání genderové identity. V těchto kategoriích si polepšily v loňském roce země jako Finsko, Řecko, Belgie, Island nebo Moldavsko.

V Česku je nejožehavějším tématem týkajícím se sexuálních menšin právo na sňatky i pro lidi stejného pohlaví. Současné registrované partnerství, které Česká republika uznává od roku 2006, je pro mnoho příslušníků LGBT komunity nedostačující. Partneři si například nemohou osvojit dítě jednoho z nich a dítě může dědit pouze po jednom z partnerů. Neexistují také stanovy pro vypořádání rozdělení majetku v případě ukončení vztahu.

Češi jsou v otázce rovnoprávnosti sňatků rozdělení. Podle průzkumu Evropské komise, který byl naposledy proveden v roce 2019, si 57 procent Čechů myslí, že by měly sexuální menšiny mít stejná práva jako heterosexuálové, zatímco 39 procent je proti a zbylá 4 procenta nemají názor. Stejné výsledky přinesla otázka, zda je na vztahu dvou osob stejného pohlaví něco špatného.

[chooze:article;value:489759]

Zrovnoprávnění sňatků homosexuálů je dlouze diskutované i na půdě Poslanecké sněmovny. Ve středu mohla Sněmovna probrat nejnovější návrh na poskytnutí práva na plnohodnotný sňatek pro sexuální menšiny, projednání novely však poslanci posunuli na později. Jedná se o návrh skupiny poslanců, kterou tvoří Josef Bernard (STAN), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Olga Richterová (Piráti), Martin Baxa (ODS) a Jana Pastuchová (ANO). Pokud by zákon prošel, začal by platit již letos 1. července.

I přesto, že LGBT lidé mají v Česku podporu většiny populace, opakované pokusy poslanců o postavení manželství homosexuálů na stejnou úroveň, jako mají heterosexuálové, zatím neuspěly. Nejedná se však jen o odpor opoziční SPD, která rozšíření práv LGBT komunity odmítá dlouhodobě.

Jedná se o problém, který štěpí i vládní koalici. Proti zákonu, který se pokusili poslanci prosadit i loni v květnu, se kromě SPD postavili také lidovci a konzervativnější poslanci z ODS. I premiér Petr Fiala (ODS) o sobě prohlásil, že se považuje za konzervativce, pro kterého existuje pouze sňatek muže a ženy.

[chooze:article;value:478566]

Mezi velké odpůrce zrovnoprávnění sňatků z řad ODS patří i poslanec Marek Benda. Ten při loňském pokusu o poskytnutí homosexuálům práva na sňatky prohlásil, že se jedná o kulturní válku, na kterou Sněmovna nemá čas.

Jen o pár měsíců později se však připojil pod petici vedenou poslancem Markem Výborným (KDU-ČSL), která by v Ústavě zakotvila definici manželství jako výlučně svazek muže a ženy, podobně jako je tomu například v Polsku nebo v Maďarsku. Pod tuto petici se kromě Bendy připojil také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová (ANO) nebo místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS).

Pro návrh se však poslancům nepodařilo získat dostatečnou podporu. Podobně jako snahy o zrovnoprávnění sňatků tak opět neuspěl. Situace prozatím zůstává v patové situaci, kdy se ani jedné straně dlouhého sporu nedaří získat podporu pro svůj zákon. 

Na celý žebříček Rainbow Europe od organizace ILGA se můžete podívat zde:

Index organizace ILGA měřící přívětivost evropských zemí k LGBT komunitě

Pozice Země Index (v %)
1 Malta 89 
2 Belgie, Dánsko 76
3 Španělsko 74
4 Island 71
5 Finsko  70
6 Lucembursko, Švédsko 68
7 Norsko 67
8 Francie 63
9 Portugalsko 62
10 Černá Hora 61
11 Řecko 57
12 Nizozemsko 56
13 Německo 55
14 Irsko 54
15 Velká Británie 53
16 Chorvatsko, Rakousko 49
17 Švýcarsko 47
18 Slovinsko 46
19 Bosna a Hercegovina 40
20 Moldavsko 39
21 Andorra 37
22 Estonsko 36
23 Srbsko, Kosovo, Albánie 35
24 Kypr 31
25 Slovensko, Maďarsko 30
26 Severní Makedonie 29
27 Česká republika 26
28 Itálie, Gruzie 25
29 Litva 24
30 Lotyšsko 22
31 Lichtenštejnsko, Ukrajina, Bulharsko 20
32 Rumunsko 18
33 Polsko 15
34 San Marino 14
35 Monako 13
36 Bělorusko 12
37 Rusko, Arménie 8
38 Turecko 4
39 Ázerbájdžán 2
zdroj: ILGA Europe

K tématu se vyjádřila právnička iniciativy Jsme fér Lucia Zachariášová:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.