Díky nízké poptávce po plynu se podařilo uzavřít topnou sezónu 2022/2023 s nadprůměrnými zásobami, uvádí zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA). I proto jsou například české zásobníky k pátku plné z 52,3 procenta.
"Aktualizovaný výhled pro trh s plynem v roce 2023 ale není garancí proti budoucímu kolísání a neměl by sloužit k odvedení pozornosti od snahy minimalizovat potenciální rizika. Situace kolem světových zásob plynu zůstává napjatá a podléhá nadměrně široké paletě nejistot. To zahrnuje jak faktor počasí, jako například horké léto či chladnější poslední kvartál roku, tak snížení dostupnosti LNG nebo další pokles dodávek plynu z Ruska do EU," stojí ve zprávě.
Podobně to vidí ekonom se zaměřením na energetiku Lukáš Řezníček. Podle něj je situace s plynem pro Evropu aktuálně relativně dobrá, stejně tak jako výhled na příští topnou sezónu: "Je to reflektováno například i v tom, že Evropská komise měla projekt společného nákupu napříč zeměmi EU a ten zájem je velmi nízký. Z toho plyne, že jednotlivé země a jednotliví tržní účastníci nakupující plyn se nachází ve velmi uvolněném režimu, který je reflektován v aktuálních cenách kolem 40 eur (asi 940 korun, pozn. red.) za MWh na evropských burzách, na spotovém trhu jsou i nižší ceny."
[chooze:article;value:501450]
Ohrožení stability
Kromě zmíněných rizik ve zprávě IEA může být problém i s Čínou. "Neměli bychom ale zapomínat, že pokud Čína zvýší poptávku po plynu, tak samozřejmě bude muset Evropská unie přeplatit zkapalněný plyn z Kataru, což je velká výzva, protože Čína jako státem řízená země nefunguje na úplně tržních principech," přiblížil Řezníček.
Dalším rizikem je nejistá výroba energie z jaderných zdrojů ve Francii. Jak Řezníček poznamenal, všichni tržní účastníci berou jakoukoliv predikci společnosti EDF, tedy hlavního francouzského výrobce elektrické energie z jaderných bloků, s velkou rezervou: "Ty predikce jsou velmi nespolehlivé, a i v případě, že odhad výroby poklesne o pouhých deset procent, což je očekávatelné, tak to samozřejmě může krátkodobě způsobit velké napětí na trhu. Viděli jsme to minulý rok, kdy celková výroba spadla o 23 procent, což byl jeden z klíčových faktorů, který posunul ceny přes 500 až 700 euro (asi 11 700 až 16 400 korun, pozn. red.) za MWh v září. Nebylo to jen ukrajinskou krizí, ale z velké části i situací ve Francii."
Jak to bude s cenami pro domácnosti
Co se cen plynu pro domácnosti týče, prostor pro snížení je podle hodnocení Řezníčka minimální: "Není indikátor toho, že by ceny měly pod 40 eury za MWh spadnout dlouhodobě, což prodejce a dodavatele netlačí, aby snižovali ceny." Riziko zdražování je sice menší než loni, nicméně není kvůli inflaci vyloučeno.
Na peníze do státního rozpočtu mimo jiné od energetických společností spoléhala česká vláda. Z očekávané sumy dostane podle aktuálních odhadů jen část. Více se dozvíte v dubnové reportáži TV Nova:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.