Stavaři lávky přes Vltavu mají na Štvanici zdatnou konkurenci. Bobří rodinka opracovává jeden strom za druhým a dělníci musejí dávat dobrý pozor, aby nějakým nedostali do helmy. Stromy těsně u lávky se snaží před bobry ochránit. Obehnali je dřevěným bedněním. "Abychom dodrželi tu vizi, že ta tenká a štíhlá lávka je uprostřed dvou masivních stromů," uvedl stavbyvedoucí Michal Kunc.

Bobři se na Štvanici rozšířili nedávno z jiných částí Prahy, do kterých se dostali po Berounce. "Zaznamenáváme rostoucí počet rodin bobrů. V současnosti jsou v Praze na asi 20 lokalitách," přiblížil mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

[chooze:article;value:468640]

"Což obnáší asi 100 jedinců, kteří se šíří po Praze. A ten proces tedy pokračuje," sdělil Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.

Bobrům se daří. Jsou chránění, nesmí se lovit a nemají přirozeného nepřítele. Od Vltavy se v hlavním městě šíří i na říčky a potoky. Díky jejich hrázím vznikají nové tůně. "Je to dobrá zpráva, protože bobr je původní živočich a do Čech patří. Patří dokonce i do měst," má jasno Vorel.

Právě tam ale může jeho aktivita přinášet negativa. A nejen v okolí staveb. Nahlodané stromy často lemují cesty či cyklostezky. "Pokud přijdeme na nějaký strom, který hrozí zřícením, tak ho odstraníme,"  vysvětlil Roldán.

S okolím vodních toků dokážou bobři zahýbat, zvlášť když se přemnoží. Problémy byly před časem například v Poodří u Nového Jičína nebo na Domažlicku. V Brně dokonce jeden bobr kvůli pamlskům obsadil cyklostezku. Zpátky do vody mu museli pomoci strážníci. Pražskou lávku nejspíš dělníci v klidu dostaví. Na jaře totiž bobři přecházejí na bylinnou stravu a s okusováním stromů přestávají.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.