České školství se v některých středoškolských oborech potýká s velkým nedostatkem míst. Nebývalý zájem je především o všeobecně zaměřené studium. Ačkoliv je tedy celková kapacita pro středoškolské studenty dostatečná, mnozí z nich se nedostanou na školu, kterou si vybrali.
Redakcí TN.cz oslovení respondenti často uvádí, že chyba je na straně krajů jako zřizovatelů středních škol. Nicméně podle sociologa ze společnosti PAQ Research Karla Garguláka jsou zde i další okolnosti: "Jedná se o dlouhodobý problém nesouladu nabídky a kapacit oborů všeobecného vzdělávání (například gymnázií, lyceí) pro žáky, kteří míří dále ke studiu na vysoké škole. Příčinou je především ne zcela jasné zadání státu na konkrétní podobu oborové struktury středních škol v regionech v České republice."
Podle ministerstva školství je přizpůsobování oborů zájmům uchazečů dlouhodobý proces. "Předpokládáme, že kraje jako zřizovatelé středních škol se poptávce budou snažit v rámci svých možností přizpůsobit. Ministerstvo školství spolu s Národním pedagogickým institutem nyní pracuje na inovaci oborové soustavy středních škol (je součástí Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030) a ta se v následujících letech promítne i do změny nabídky těchto oborů," řekla náměstkyně ministra Martina Beťáková.
[chooze:poll;value:a5892a432d39cbbc3009bc71ba472b8983ed2229;layout:tn_nova]
Povinné dva roky střední školy
Debata se vede také kolem snížení počtu povinných let základního vzdělání na osm, to bylo ovšem doplněné o povinné dva roky na střední škole. "Aktuálně bychom se měli soustředit především na reformy, které zrovna probíhají. Nejdříve bychom se měli soustředit na jednu reformu, tu zdokonalovat, pak teprve jít na další. Mít konkrétní vizi a tu naplňovat. Povinný devátý ročník byl zavedený v roce 1995 a povinný předškolní ročník v roce 2017, ale dosud nemáme vyhodnocená data, ze kterých by bylo jasné, jaký efekt tyto změny způsobily," zmínil člen výkonného výboru Učitelské platformy Michal Kaderka.
Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová upozornila také na to, že by se v prvním roce na střední školu hlásili žáci z 8. a 9. tříd najednou.
[chooze:article;value:499650]
S návrhem nesouhlasí prezident Pedagogické komory Radek Sárközi: "Důraz by se měl klást na zkvalitnění výuky. Podle mě to jen odvádí pozornost od skutečných problémů českého školství, což je především dlouhodobé podfinancování."
"Prodloužení povinné školní docházky směrem ke střednímu školství je velmi pochopitelným nástrojem, jak pro prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání a nízké vzdělanostní struktury," dodal k tématu Gargulák.
Ministerstvo školství nyní pracuje na vyhodnocení argumentů pro a proti tomuto návrhu. "Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) dokonce přišel s návrhem na zřízení pracovní skupiny, která porovná zahraniční vzdělávací systémy. Podle jeho slov ale není zkrácení druhého stupně základních škol realistickým úkolem na toto volební období," vyjasnila Beťáková. Na kompletní přehled otázek a odpovědí se můžete podívat níže.
[chooze:poll;value:1de6b12b9ebddc6051abd1febe34b3c7186be5b1;layout:tn_nova]
| Čím je podle vás způsobeno, že v českém středním školství není dostatek míst v oborech, o něž mají budoucí studenti zájem? | Chyba je na straně krajů, které nenavyšovaly kapacity škol, byť věděly, že se do školy řítí silné populační ročníky. Kraje se nepoučily ze zkušenosti obcí, které pro stejnou vlnu dětí nedokázaly zajistit místa v mateřských školách. Stejně tak se i mění pracovní trh a požadavky na absolventy, což přirozeně zvyšuje poptávku po všeobecném vzdělávání. |
| Jak by se měl tento problém řešit do budoucna? | Zřizovatelé škol by měli při svém plánování více zohledňovat demografické trendy. Důležité je i kariérní poradenství v základních školách, které pomůže žákům vybrat si pro ně vhodný obor i typ školy. Zároveň je zřejmé, že roste poptávka po všeobecném vzdělání, proto by střední školy měly nabízet více všeobecného vzdělání a umožnit odbornou profilaci v pozdějších ročnících. Ani zaměstnavatelé neočekávají skvělou odbornou přípravu, absolventy si dokážou připravit sami. Chtějí především absolventy se zájmem o obor, kteří jsou ochotni se dále vzdělávat a učit se novým postupům, mají proklientský přístup, není třeba je neustále kontrolovat, respektují firemní hierarchii a nechodí do práce s kocovinou. |
| Měli by mít rodiče větší vliv na to, co se budou děti učit na základní škole? | Ve škole není možné vyhovět všem rodičům, každý rodič má jinou představu o vzdělávání. Ale určitě by měli být rodiče více vtaženi do změn ve školách. Důležité ale je, aby učitelé uměli propojovat výuku se zájmy dětí a rozvíjeli je v oblastech, které děti baví a mají k nim vlohy. |
| Je podle vás cestou ke kvalitativnímu zlepšení školství v České republice větší důraz na soukromé školství? | V současné době jsou mezi jednotlivými školami velké rozdíly, takže o budoucnosti dítěte vedle rodinného zázemí rozhoduje i to, do jaké školy chodí. Když spádová škola není kvalitní, volí rodiče alternativu – snaží se přes fingované přehlášení trvalého bydliště dostat do jiné školy nebo zvolí soukromou školu. Proto by naším cílem mělo být, aby nejlepší škola byla ta, kterou má dítě nejblíže. A aby rodiče a děti byli natolik spokojení a škole i učitelům důvěřovali a neposílali děti na víceletá gymnázia. Pokud nebudeme umět zlepšit kvalitu všech spádových škol, nesmíme se divit, že nám budou děti odcházet do soukromých škol či do domácího vzdělávání. |
| Souhlasíte s návrhem na povinných osm let základního vzdělání a dva roky středoškolského? Jaké jsou podle vás největší výhody a slabiny tohoto uspořádání? | Aktuálně bychom se měli soustředit především na reformy, které zrovna probíhají. Nejdříve bychom se měli soustředit na jednu reformu, tu zdokonalovat. A pak teprve jít na další. Mít konkrétní vizi a tu naplňovat. Povinný devátý ročník byl zavedený v roce 1995 a povinný předškolní ročník v roce 2017, ale dosud nemáme vyhodnocená data, z kterých by bylo jasné, jaký efekt tyto změny způsobily. Určitě je ale v našem zájmu nabídnout každému co nejdelší vzdělávání, ale nejsem si jistý, zda tím docílíme prodloužení povinné školní docházky. Dávejme výuce smysl, aby žáci vnímali, že jim vzdělání ve škole pomůže. A je mnohem lepší ve škole zůstat než školu předčasně ukončovat. Stejně tak bychom měli řešit, aby nám ze škol neodcházeli žáci kvůli sociálním důvodům, protože musí přispívat do rodinného rozpočtu. |
| zdroj: TN.cz |
[chooze:article;value:499372]
| Čím je podle vás způsobeno, že v českém středním školství není dostatek míst v oborech, o něž mají budoucí studenti zájem? | Za prvé to není celostátní problém. A dále zájem se nerovná schopnosti něco studovat. Jinými slovy, ne všichni mají na studium gymnázia schopnosti. Ale pravdou je, že v Praze je o gymnázia velký zájem a mnohdy nejsou přijati ti, kteří mají zájem i schopnosti. A to přestože Praha za poslední roky zvýšila počty tříd na gymnáziích. |
| Jak by se měl tento problém řešit do budoucna? | Hlavně by se měl řešit včas, protože z roku na rok novou školní budovu nepostavíte. |
| Měli by mít rodiče větší vliv na to, co se budou děti učit na základní škole? | To bych nechala odborníkům. |
| Je podle vás cestou ke kvalitativnímu zlepšení školství v České republice větší důraz na soukromé školství? | To si nemyslím. Máme řadu kvalitních státních škol. Problém spíš vidím v nedostatku učitelů. A na základních školách v inkluzi. |
| Souhlasíte s návrhem na povinných osm let základního vzdělání a dva roky středoškolského? Jaké jsou podle vás největší výhody a slabiny tohoto uspořádání? | Nemám jasný názor, téma je nové, nejsou k němu žádná data. Možná by prodloužení školní docházky o dva roky pomohlo k tomu, aby se všichni naučili pracovat. Někteří po skončení základní docházky již z různých důvodů nemají motivaci pokračovat třeba dál a vyučit se řemeslu. Za dva roky by se třeba mohli naučit různé řemeslné práce. Problém vidím v přechodu na střední školu, kdy by se hlásili najednou žáci z 8. i 9. tříd. je třeba vše řádně prodiskutovat, definovat pro a proti. Každopádně to dnes není na stole. |
| zdroj: TN.cz |
[chooze:article;value:499088]
| Čím je podle vás způsobeno, že v českém středním školství není dostatek míst v oborech, o něž mají budoucí studenti zájem? | Za střední školy jsou primárně odpovědní jejich zřizovatelé, což jsou jednotlivé kraje. Ty mají možnost navýšit kapacity oborů, o které je největší zájem, ale nedělají to. |
| Jak by se měl tento problém řešit do budoucna? | Ministerstvo školství má jediný nástroj. "Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023–2027", jehož text se nyní finalizuje. Jeho prostřednictvím může ovlivnit krajské dlouhodobé záměry. Například lze navýšit kapacity gymnázií. Osobně bych šel cestou podpory kvality – kvalitní školy (například ty hodnocené kladně Českou školní inspekcí) by mohly v následujícím roce navýšit kapacity, naopak nekvalitní školy by nemohly do daného oboru přijímat nové žáky vůbec. |
| Měli by mít rodiče větší vliv na to, co se budou děti učit na základní škole? | Co se učí na základních školách, určuje MŠMT prostřednictvím Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Do diskuzí o jeho obsahu by měli být zapojeni nejen odborníci na vzdělávání nebo učitelé, ale i rodiče. Ve třídě má učitel 25 žáků, což je 50 rodičů. Každý z nich může mít jinou představu, co a jak učit, proto si nemyslím, že by bylo přínosné, kdyby měli rodiče větší vliv na výuku. Důvěřoval bych učitelům jako profesionálům. To, že někdo absolvoval základní školu, neznamená, že je didaktik. |
| Je podle vás cestou ke kvalitativnímu zlepšení školství v České republice větší důraz na soukromé školství? | Pokud se podíváte na hodnocení Českou školní inspekcí, tak soukromé střední školy jsou častěji hodnoceny hůře než veřejné. A například v maturitních testech mají žáci soukromých SŠ v průměru horší výsledky. V případě ZŠ navštěvují soukromé školy jen 2,4 % žáků. Platit školné si nemohou dovolit nejchudší rodiny, takže to rozevírá nůžky sociální nerovnosti mezi žáky a zároveň na veřejných školách roste podíl žáků ze znevýhodněného prostředí. Čest všem soukromým školám se stipendiem pro žáky z nemajetných rodin. Soukromé školství přispívá k větší různorodosti škol, ale že by mělo pozitivní vliv na kvalitu, o tom pochybuji. Stát má povinnost zajistit místa ve veřejných školách a bezplatné vzdělávání pro všechny žáky, místa v placených soukromých školách se do toho nepočítají, přesto jsou financována ze státního rozpočtu. |
| Souhlasíte s návrhem na povinných osm let základního vzdělání a dva roky středoškolského? Jaké jsou podle vás největší výhody a slabiny tohoto uspořádání? | Nesouhlasím s podobnými formálními změnami. Důraz by se měl klást na zkvalitnění výuky. Podle mě to jen odvádí pozornost od skutečných problémů českého školství, což je především dlouhodobé podfinancování – nízké platy ve školách, nedostatek financí na učebnice a pomůcky pro žáky, chybějící podpůrné profese, vysoké počty žáků ve třídách apod. |
| zdroj: TN.cz |
[chooze:article;value:499098]
| Čím je podle vás způsobeno, že v českém středním školství není dostatek míst v oborech, o něž mají budoucí studenti zájem? | Jedná se o dlouhodobý problém nesouladu nabídky a kapacit oborů všeobecného vzdělávání (např. gymnázií, lyceií) pro žáky, kteří míří dále ke studiu na vysoké škole. Příčinou je především ne zcela jasné zadání státu na konkrétní podobu oborové struktury středních škol v regionech v ČR. A dále spíše omezené kapacity krajských samospráv výrazně měnit oborovou strukturu středních škol. A to nejen pro všeobecně vzdělávací obory, ale i v rámci odborného vzdělávání, kde je potřeba odborné školy posouvat směrem k proměně na instituce poskytující profesní vzdělávání dospělých v důsledku proměn ekonomiky a trhu práce, a to s výraznějším zapojením zaměstnavatelů. |
| Jak by se měl tento problém řešit do budoucna? | Ideální by bylo přesnější zadání státu a dále jasné legislativní i finanční mantinely tak, aby k proměně oborové struktury středních škol byli jejich zřizovatelé, především krajské samosprávy, skutečně motivováni. Nejde pouze o to, regulačně a finančně podporovat všeobecně vzdělávací obory středních škol, ale hlavně vytvořit celkový rámec pro podporu klíčového odborného profesního vzdělávání, např. žádaných řemeslných oborů či jiných. Zde by měl vzniknout zákon o celoživotním profesním vzdělávání s jasnou rolí státu, škol i zaměstnavatelů po vzoru systémů s tzv. duálním odborným vzděláváním. Je nutné odborné školy se zapojením firem posunout do role institucí poskytujících celoživotní profesní vzdělávání. |
| Měli by mít rodiče větší vliv na to, co se budou děti učit na základní škole? | Rodiče jsou přirozeným partnerem v dialogu o cílech a obsahu vzdělávání. Veškeré změny v tom, co a jak se ve školách učí, by měly být přímo komunikovány právě s nimi. Bude-li tedy škola zavádět nové hodnocení výuky, jsou to právě rodiče, kteří by měli být o celém procesu včas průběžně informováni. Škola, její vedení a učitelé by měli jako profesionálové vždy umět obhájit své kroky, cíle, obsahy výuky a pedagogické postupy, přičemž by o nich měli vést s rodiči bezpečnou a partnerskou komunikaci. |
| Je podle vás cestou ke kvalitativnímu zlepšení školství v České republice větší důraz na soukromé školství? | Zde vždy záleží na celkovém nastavení parametrů systému. V případě vysokého podílu soukromé větve v rámci vzdělávacího systému může docházet k výraznému růstu nerovností v podmínkách a příležitostech ve vzdělávání. Právě nerovné příležitosti jsou v ČR velkým problémem. Neveřejné školy (soukromé) přitom podle účinné legislativy čerpají zcela stejné veřejné financování ze strany státního rozpočtu jako školy veřejné. Pokud má tento stav zůstat i do budoucna, je zásadní, aby privátní školy více sdílely odpovědnost jako školy veřejné. Tedy aby např. byly součástí spádovosti, neměly možnost vybírat školné apod. Takto to funguje v mnoha jiných systémech v zahraničí. Samozřejmě není problém umožnit fungovat i soukromým školám, které však budou veřejné prostředky čerpat omezeně. |
| Souhlasíte s návrhem na povinných osm let základního vzdělání a dva roky středoškolského? Jaké jsou podle vás největší výhody a slabiny tohoto uspořádání? | Prodloužení povinné školní docházky směrem ke střednímu školství je velmi pochopitelným nástrojem pro prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání a nízké vzdělanostní struktury. Důležitým argumentem je také skutečnost, že se rozhodování o profesní dráze dítěte posouvá dále na konec středního vzdělávání. První roky studia na střední škole by se měly orientovat více všeobecně. Naopak zkrácení základního školství se aktuálně jeví jako spíše předčasný krok i s ohledem na mnoho jiných kroků vzdělávací politiky, např. proměna rámcových vzdělávacích programů a dalších kroků. Zároveň na rychlou změnu nejsou připraveny např. kapacity středních škol. |
| zdroj: TN.cz |
[chooze:article;value:499473]
| Čím je podle vás způsobeno, že v českém středním školství není dostatek míst v oborech, o něž mají budoucí studenti zájem?Jak by se měl tento problém řešit do budoucna? | Není pravdou, že ve všech oborech, o které mají uchazeči zájem, je nedostatek volných míst. Cermat dnes zveřejnil počty přihlášek na jednotlivé střední školy, a nyní je tedy možné situaci aktuálně analyzovat. Přizpůsobování oborů zájmům uchazečů se děje, ale jde o dlouhodobý proces, který nelze vyřešit z roku na rok. Předpokládáme, že kraje jako zřizovatelé středních škol se poptávce budou snažit v rámci svých možností přizpůsobit. Ministerstvo školství spolu s Národním pedagogickým institutem nyní pracuje na inovaci oborové soustavy středních škol (je součástí Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030) a ta se v následujících letech promítne i do změny nabídky těchto oborů. |
| Měli by mít rodiče větší vliv na to, co se budou děti učit na základní škole? | Role rodičů při vzdělávání dětí je určitě nezastupitelná, a právě proto se školní vzdělávací program ze zákona projednává ve školské radě. Co se týká tvorby vzdělávacího kurikula, to je však odbornou záležitostí. A měli by ho v rámci RVP stanovovat především odborníci. |
| Je podle vás cestou ke kvalitativnímu zlepšení školství v České republice větší důraz na soukromé školství? | Školství je veřejnou službou a je povinností státu garantovat kvalitní vzdělávání ve veřejných školách. Soukromé školy však mohou být vhodným doplňkem a inspirací při hledání, zkoušení a ověřování nových trendů ve výuce. |
| Souhlasíte s návrhem na povinných osm let základního vzdělání a dva roky středoškolského? Jaké jsou podle vás největší výhody a slabiny tohoto uspořádání? | Ministerstvo školství momentálně pracuje na vyhodnocení argumentů pro a proti tomuto návrhu. Předtím než by se k takovému řešení přistoupilo, je třeba otázku důkladně analyzovat, včetně detailní diskuse s odbornou veřejností. Pokud dojde ke shodě, že je taková změna prospěšná, je nutné ji také vysvětlit laické veřejnosti. Ministr školství Vladimír Balaš dokonce přišel s návrhem na zřízení pracovní skupiny, která porovná zahraniční vzdělávací systémy. Podle jeho slov ale není zkrácení druhého stupně základních škol realistickým úkolem na toto volební období. |
| zdroj: TN.cz |
Podívejte se na reportáž TV Nova:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.