Mírná zima, která Evropě pomohla přečkat zimu i bez ruského plynu, se proti Evropanům otočí, tvrdí komentátorka agentury RIA Novosti Elena Karajevová. "Teploty nad nulou s minimem srážek znamenaly vyčerpání už tak skromných zásob pitné vody na kontinentu. A nemluvíme jen o tradičních vodních tocích, jako jsou řeky, které se využívají i pro nákladní dopravu, ale také o podzemních vodách," píše Karajevová v článku s titulkem "Ukrajina bude okamžitě zapomenuta. Evropa bude v létě čelit tvrdé zkoušce".
Podle ní budou státy zavádět restriktivní opatření, nikoliv proti Rusům, ale proti vlastním občanům, aby je donutily šetřit vodou. Zmiňuje například Velkou Británii a zvažované omezení výroby a instalace sanitárních zařízení, která příliš plýtvají vodou. To zmínil ve středu například britský list Daily Mail, který uvedl, že vláda tyto plány zvažuje, aby lidé snížili v příštích 15 letech spotřebu vody o pětinu.
[chooze:article;value:498564]
Ve Francii zase podle Karajevové zvažují, že lidé by měli na část spotřeby nižší tarif, ale pokud by tuto kvótu vyčerpali, voda by se pro ně stala doslova luxusním zbožím.
"Ropa a plyn se dají, byť za vyšší cenu než z Ruska, sehnat a dovézt, ale vodu, zejména tu čistou a sladkou, si EU za žádné peníze nekoupí. Navíc neexistují skladovací zařízení ani infrastruktura pro nepřetržité zásobování Evropanů a evropského průmyslu vodou v potřebném množství," tvrdí Karajevová.
Česko je na tom lépe než většina Evropy
Že Evropu skutečně sucho trápí, potvrzuje i například publikace Sucho v Evropě (březen 2023), kterou vydal Publikační úřad Evropské unie. Ta zmiňuje, že většina jižní a západní Evropy je postižena výraznými anomáliemi půdní vlhkosti a průtoku v řekách v důsledku mimořádně suché a teplé zimy.
Sněhu je podle ní v Alpách výrazně pod historickým průměrem, a je to dokonce horší než v zimě 2021–22, která byla také velmi suchá. "To povede k výraznému snížení příspěvku tání sněhu k průtokům řek v perialpské oblasti během jara a počátku léta 2023. Dopady spojujícího se sucha jsou již patrné ve Francii, Španělsku a severní Itálii a vyvolávají obavy o zásobování vodou, zemědělství a výrobu energie," uvádí studie.
Sezonní předpovědi podle ní ukazují na nadprůměrně teplé jaro, předpovědi srážek jsou zatím velmi variabilní a nejisté. "Pro zvládnutí období, které je v současné době pro vodní zdroje vysoce rizikové, je zapotřebí pečlivého monitorování a řádných plánů využití vody," uvádí studie.
[chooze:article;value:496206]
A například v Itálii už premiérka 21. března oznámila, že chystá národní plán hospodaření s vodou, ve kterém bude zahrnuto zlepšení infrastruktury a také kampaň upozorňující na důležitost šetření se zdroji. Podle ministra životního prostředí Gilberta Pichetta Frantina se na to chystá dát 7,8 miliardy eur (182,5 miliardy korun), uvedl web Euronews.
Z publikace EU ale také vyplývá, že Česko je v oblasti, kde tak vážná situace ani zdaleka není. To pro TN.cz potvrdila také meteoroložka Dagmar Honsová. "Z pohledu půdního sucha jsme na tom dobře, ale vegetace se teprve rozjíždí. Podpovrchové vody jsou na tom v mělkých vrtech také dobře, jen v Jihomoravském kraji podprůměrně. Hluboké vrty jsou na tom v posledních letech špatně a v zimě opět chyběla sněhová pokrývka ve středních polohách," uvedla Honsová s tím, že nejhorší situace je ve Španělsku a v Itálii, kde to hraničí s katastrofou.
O suchu v Česku více v reportáži Televizních novin:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.