Kardiolog: I po 30 letech zákroků mám strach, stačí milimetr a pacient zemře

Nový pořad Vizita přináší divákům exkluzivní pohled do lékařského světa. Jednou za dva týdny v úterý se moderátor Karel Kopeček bude vyptávat významných českých lékařských kapacit nejen na jejich práci, ale také soukromí. Prvním hostem byl kardiolog Veselka.

Veselka si dodnes přesně vzpomíná na den, kdy se rozhodl, že se chce stát kardiologem. "Bylo mi 21 a tehdy jsem dělal brigádu ve třetím ročníku na medicíně. V pátek jsme přijali jednoho člověka s infarktem myokardu a já jsem viděl, jak se nám zhoršuje před očima, až nakonec v neděli umřel. A já si řekl, že to mě štve, že nám tento člověk zemřel a že bych chtěl, abych někdy takové lidi uměl zachránit," zmínil.

[chooze:article;value:497476]

​Jako kardiolog si je Veselka vědomý, že mnohdy stačí milimetr a můžete zachránit, nebo naopak přijít o pacienta. "Někdy je to milimetr, někdy tři, samozřejmě podle toho, jak musíte být přesní. Ale to je ta hra. Tím to nechci zlehčit, ale tím na sebe přijímáte to riziko, ale i tu případnou radost a endorfiny. To riziko si ve svých 58 letech uvědomuji mnohem víc, než když mi bylo 38," doplnil lékař. 

Přesto i po 30 letech v oboru má pořád strach, který si ale nemůže připouštět. "Jednou se nám na sále něco nepovedlo a pak jsme měli jít hned na další, ještě složitější zákrok. Tehdy jsem tým svolal, řekl jsem jim, že budeme všichni soustředění, bude to skvělé a všechno bude v pohodě a ten pacient taky. Podle mě je to jako ve sportu, tu negativitu musíte nechat stranou," míní Veselka.

[chooze:article;value:497486]

​Nervozitě se na sále asi nevyhnete, ale každý z lékařů má svůj styl. "Lepší způsob, jak přebít nervozitu, je, když se dobře ovládáte a celý tým funguje, jak má. Já funguji lépe, když vidím, že moji kolegové fungují lépe," popsal kardiolog s tím, že se ale mohou lékaři potýkat s krizí ambicí v určitém věku. "Moje velká motivace je dělat z mladých lidí lepší doktory," uzavřel.

Podívejte se na reportáž o novém pořadu Vizita:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.