Pro starší generaci představuje často konverzace s teenagery nesnadný úkol. Mladší generace do svého slovníku totiž zahrnuje slova, nad kterými dospělí jen kroutí hlavou. Podle jazykovědců jde však o přirozený proces, kdy mladší lidé přejímají mluvu ze sociálních sítí a z angličtiny. S novými výrazy však přichází i starší lidé, aniž by o tom tušili. 

"Existuje populární představa, že zejména mladí lidé jsou progresivní a mají potřebu tvořit více neologismů. Já si ale nejsem jistý, zda tvrdá vědecká data skutečně dokazují, že by mladí lidé byli strůjci jazykových inovací. Zaznamenáváme totiž neologismy například v novinách, což byl dlouhou dobu jeden z primárních zdrojů, odkud je vědci zachycovali. A noviny samozřejmě píší novináři, kteří úplně přesně nespadají do skupiny mladých lidí často spojovaných s jazykovou progresivitou," vysvětlil pro redakci TN.cz jazykovědec Jakub Sláma z Akademie věd České republiky.

[chooze:article;value:494293]

"Členové mladší generace jsou samozřejmě mnohem více zvyklí používat technologie a počítače. To, jak se dovedou pohybovat na sociálních sítích, může být jednou z příčin, proč v komunikaci ve větší míře využívají angličtinu. Proto i do češtiny více vkládají výpůjčky a výrazy z angličtiny, které jsou pro ně běžně zažité, ale starší generace jim nemusí rozumět," popsal filolog Sláma.

[chooze:quiz;value:d36c956f-a587-437f-b483-0413d82f7094]

"On je to ale vlastně takový přirozený koloběh, že si starší generace stěžuje na mladší, že hloupě a bláhově vymýšlí nové věci. Může se proto často stávat, že mladí lidé, obzvlášť dnes pod vlivem sociálních sítí, používají slovní zásobu, kterou starší generace už nezná, protože buď neumí tak dobře anglicky, anebo se nepohybuje na sociálních sítích," dodal Jakub Sláma.

[chooze:article;value:485043]

Neologismy přitom užívá a tvoří většina Čechů napříč generacemi, aniž by si to uvědomila. Motivuje je k tomu hned několik faktorů. ​"Lidé si nejčastěji všímají neologismů, které pojmenovávají nějaké nové zkušenosti a skutečnosti. Dobře to bylo vidět například po revoluci v devadesátých letech, kdy se svět najednou internacionalizoval a různé oblasti se propojily. Následně přicházely nové ideologie ve společnosti, v politice, a hlavně nové technologie jako počítače a chytré telefony. Když máte novou technologii, potřebujete ji nějak pojmenovat, což je jeden z výrazných zdrojů neologismů," prozradil Jakub Sláma z AVČR.

"Také společenské změny a události mohou být určitě výrazným zdrojem neologismů. V poslední době byla nejvýraznějším faktorem pandemie covidu-19, kdy se v češtině začala používat spousta slov, která možná dříve existovala, ale většina lidí je neznala. Ať už to bylo samotné slovo covid, koronavirus a podobně. Začala se také vytvářet spousta nových slov, například pojmy začínající předponou covid, covid-prázdniny či covid-volno atd.," uvedl Sláma, že právě tato skutečnost krásně ilustruje, že výrazné společenské události mohou být živnou půdou pro nová slova.

[chooze:article;value:472448]

S neologismy se lidé setkávají dennodenně a ani nemusí tušit, že jde skutečně o nová slova. "Zároveň vznikají neologismy, kterých si mnozí často nevšímají. Ty vznikají z potřeby mluvit o něčem, co už dávno znají, ale potřebují o tom hovořit v jiném kontextu. Například z podstatného jména, které už existuje, najednou lidé musí odvodit jiný slovní druh. Například vytvoří slovesa, která pojmenovávají nějakou funkci. V té fázi vznikají neologismy jako prezidentovat či starostovat. A takto jde relativně produktivně a analogicky tvořit spousta další slov," prozradil Sláma návod na tvorbu nových slov, nad kterou se však téměř nikdo nepozastaví.

Zrušit povinnou výuku druhého cizího jazyka je nesmysl, tvrdí velvyslanci. Podívejte se na video:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.