"Putin je ekvivalentem Hitlera pro 21. století a hrozba, kterou představuje pro Evropu, Spojené státy a celosvětovou bezpečnost, dalece přesahuje konflikt na Ukrajině," těmito slovy zhodnotil Putinovu vládu člen organizace German Marshall Fund Jonathan Katz pro americký portál Voice of America (VOA). German Marshall Fund se zaměřuje na spolupráci mezi USA a Evropou a na další politická a bezpečnostní témata.

"Podobně jako Hitlerovi se Putinovi podařilo nashromáždit nezpochybnitelnou moc nad Ruskem, zlikvidovat politickou opozici, která měla už tak malou možnost kontroly režimu a jeho využívání vojenské síly a hybridních nástrojů k brutálnímu a nelegálnímu obsazení území okolních států. Putin je zlověstným obrazem Hitlerových vlastností, je chladný a vypočítavý, bez výčitek či zájmu o svátosti lidského života," dodal Katz.

Jak upozornil VOA, Putina k Hitlerovi přirovnal už britský princ Charles v roce 2014 v kontextu ruské anexe Krymu. "Putin to dělá úplně stejně jako Hitler," prohlásil tehdy nástupník na britský trůn.

[chooze:article;value:492841]

Význam armády

Pro oba vůdce se stala součástí jejich moci, a dokonce identity jejich režimů armáda, nicméně každý ji vnímal trochu jinak. "Agresivní zahraniční politika obou vůdců přirozeně vyžadovala a vyžaduje velký důraz na armádu. Hitler přímo navázal na militaristickou tradici Pruska a Německého císařství. Hlavní rozdíl je v pojetí expanze. Podobně jako třeba Napoleon byl expanzivním vůdcem usilujícím o dobytí Evropy a vytvoření říše s dominantním národem. Putin oproti tomu nyní prezentuje agresi na Ukrajině jako obrannou 'svatou' válku o přežití Ruska tváří v tvář (neexistující) agresi Západu," porovnal politolog Hynek Melichar z Univerzity Palackého.

Co ale Hitlera a Putina podle Melichara spojuje, je kromě naprosté kontroly nad společností skrze represivní složky či silné propagandy i představa vyššího spasitelského poslání, k jehož naplnění je armáda zásadní.  

Oba vládci také s různou intenzitou zasahují do vedení armády. "Hitler sám nejraději nosil uniformu, a přestože jeho vojenská kariéra byla poměrně krátká, vnímal se jako geniální vojevůdce. A proto velmi výrazně zasahoval do velení vojenských operací až na taktickou úroveň," popsal Melichar.

Putin podle Melichara zasahuje do vedení války na Ukrajině, je za ni jako vrchní velitel ozbrojených sil přímo zodpovědný. "Spoléhá se už pouze na úzký okruh věrných, jako je náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, jehož Putin v lednu jmenoval vrchním velitelem ruských sil na Ukrajině, či ministr obrany Sergej Šojgu. Toho Putin drží ve funkci i přes neúspěchy na Ukrajině jen pro jeho loajalitu a z vděku za dřívější pomoc. Putin se obklopuje loajálními muži, což nutně neznamená schopnými, i proto, že s postupujícím časem a množícími se neúspěchy Rusů na Ukrajině je čím dál více přesvědčen, že jej armádní velitelé záměrně klamou a podrážejí. To má ostatně s Hitlerem společné," doplnil.

[chooze:article;value:476466]

Vítězství jako živná půda pro režim

Jak pro Hitlera, tak pro Putina jsou ozbrojené konflikty prostředkem prosazování jejich politických cílů, zmínil Melichar. A pokračoval: "Zatímco Hitler nakonec vědomě riskoval světovou válku na několika frontách, Putin se dlouho snažil, aby své agresivní zahraničněpolitické kroky (invaze do Gruzie 2008, anexe Krymu a konflikt na Donbase 2014) udržel pod hranicí širší eskalace. Bezzubé reakce Západu jej v tom pouze utvrdily."

Podobně i Hitler původně začínal sérií "testovacích" kroků, jako byla například remilitarizace Porýní, a zkoušel, kam až může zajít. I ruská agrese na Ukrajině měla být původně "lokální protiteroristickou operací". "Západ však tentokrát reagoval jednoznačně a kategoricky se postavil za Ukrajinu, což Putin nečekal. Tento faktor spolu se srdnatou obranou Ukrajinců přispěl k ruským neúspěchům, což přimělo putinovskou propagandu mluvit o 'existenciálním konfliktu' se Západem, v němž jde o samotné přežití Ruska. Tím si Putin může do budoucna obhajovat i ten nejtvrdší postup," nastínil Melichar.

Putinův oblíbený filozof byl fanouškem fašismu

Jak poukázal portál televize Al-Džazíra, Putin opakovaně a s oblibou cituje slova ruského filozofa Ivana Alexandroviče Iljina. "Rád bych zakončil svůj proslov slovy pravého ruského patriota Ivana Alexandroviče Iljina: 'Pokud považuji Rusko za svou domovinu, tak to znamená, že miluji a přemýšlím jako Rus a že jako Rus i mluvím a zpívám,' " pronesl Putin loni 30. září.

Iljin byl ale velkým obdivovatelem fašismu a antikomunistou. Jak poznamenává Al-Džazíra, Iljin záviděl Italům, že to byli oni, a ne Rusové, kdo vynalezl fašismus. Vychvaloval také Adolfa Hitlera a jeho postoj proti bolševikům. Později sice nacismus zavrhl, příznivcem fašismu ale zůstal.

[chooze:article;value:491979]

Zábor Československa a invaze na Ukrajinu

Bývalý člen Estonského zahraničněpolitického institutu James Sherr v článku britského portálu Express vzpomínal na rok 2009. Tehdy na jedné konferenci Putin prohlásil, že na zahraniční politice Adolfa Hitlera ani na dalších jeho rozhodnutích nebylo až do března 1939 absolutně nic špatného. V zásadě tak schvaloval odstoupení českého pohraničí Německu.

"Bylo jasné, že základní doktrína pro Putinovu zahraniční politiku byla velmi podobná Hitlerově rané politice, kdy řekl Chamberlainovi a ostatním: 'Beru si jen to, co je historicky naše.' "

​Jak uvedl historik Jan Rychlík z Univerzity Karlovy, zábor českého pohraničí byl pro Hitlera nutný i proto, aby si Německo mohlo vytvořit předmostí pro zabrání zbytku Čech a Moravy. Pouhé obsazení pohraničí by ze strategického pohledu nemělo smysl, je totiž ekonomicky napojené na české vnitrozemí, a ne na Německo.

"Získání celého českého prostoru bylo nutné pro vytvoření hospodářské základny pro další výboj proti Polsku a pak dalším zemím. Je to samozřejmě obdobná situace jako v případě Putinovy agrese na Ukrajině. Samotné získání Doněcké a Luhanské oblasti by Rusku nic nepřineslo. Je to zničená země, na jejíž obnovu by Rusko potřebovalo miliardy, ale nedostane ze zahraničí ani kopějku. Navíc většina obyvatelstva odtud utekla, území, kde se bojuje, je zcela neobyvatelné. Rusko je potřebuje jen jako východisko pro další výboje, potřebuje získat celou Ukrajinu. Bez ovládnutí Ukrajiny totiž už Rusko nebude evropskou velmocí," vysvětlil Rychlík.

Postoj k náboženství

Naopak měli oba vládci trochu jiný přístup k náboženství. "Hitler různá křesťanská náboženství toleroval, pokud příslušná církev nekritizovala jeho politiku a poměry v Německu. V takovém případě neváhal tvrdě zasáhnout. Postih dopadl především na katolické duchovní. V dnešním Rusku se Putin výslovně opírá o ruskou pravoslavnou církev, která je jednou z opor jeho režimu. U ostatních církví, podobně jako v Německu, záleží, zda kritizují jeho politiku, nebo ne," srovnal Rychlík.

Vladimir Putin zpochybnil celistvost Moldavska. Podívejte se na únorovou reportáž TV Nova:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.