Teplotně výrazně nadprůměrné lednové dny přináší převládající západní a jihozápadní proudění, kdy přes střední Evropu přecházejí v rychlém sledu jednotlivé frontální systémy a nepustí sem studený vzduch od severu ani severovýchodu. Už příští týden ale do Česka pronikne chladnější vzduch od severozápadu – nejvyšší odpolední teploty se budou nejčastěji pohybovat do 5 °C, rána už budou většinou mrazivá a od středních poloh bude přechodně sněžit.

Klady a zápory teplého ledna

Mezi klady "jarního" ledna patří ekonomická úspora za topení a za ošetření silnic silničáři. Počasí nám umožňuje více času trávit venku – více se hýbeme, což je dobré pro naši kondičku, ale i pro psychickou pohodu. Při procházkách se psy se na chodnících ve městech nesetkáváme se solí. Díky přechodům jednotlivých frontálních systémů a srážkám jsou dobré rozptylové podmínky. Je méně dopravních nehod. 

Mezi zápory pak musíme počítat absenci sněhové pokrývky, která se projeví v následujícím období na nedostatku podzemní vody – ta se doplňuje z vody z roztátého sněhu v nižších a středních polohách. Vzhledem k vysokým teplotám se mohou probouzet živočichové, kteří v tomto období hibernují – zejména ježci. Také začal létat hmyz. Pro probouzející se přírodu je nejhorším scénářem, pokud se po vysokých teplotách náhle výrazně ochladí a udeří holomrazy – ty dokážou spálit probouzející se vegetaci. Ale při nedostatečných mrazech nepromrzne dostatečně půda a přezimuje více škůdců.

[chooze:article;value:484593]

​Jak působí "jarní zima" na naše zdraví?

"Zima měkká, doktor čeká" – vliv počasí na naše zdraví se objevuje i v pranostikách. Zejména pak vliv extrémních projevů počasí, jako je extrémní teplo nebo chlad, sníh nebo déšť, sluneční erupce, vlhkost vzduchu, výrazná změna tlaku vzduchu nebo velké teplotní odchylky v rámci ročního období. V zimě máme oslabený imunitní systém, což způsobuje nedostatek slunečního záření a nedostatek vitamínů.

Na obranyschopnosti organismu se podílí ve velké míře ultrafialové sluneční záření. Šíření chřipky pomáhá i nízká vlhkost vzduchu – pokud je pod 40 %, potom je naše sliznice více podrážděná a snáze k ní vir proniká. Není pravda, že mrazy chřipkové viry zabíjí, jen v mrazech lidé méně vychází ven, proto se nákaza méně šíří. S přechody jednotlivých front souvisí i časté změny tlaku vzduchu, ty pociťují zejména lidé s nízkým krevním tlakem a chronicky nemocní jedinci – u nich se může projevovat bolest hlavy, výkyvy nálady, bolest zad, kopřivka, únava, závrať, nevolnost, bolest kloubů.

Trochu lednové statistiky

Vůbec nejteplejší leden s průměrnou teplotou 6,3 °C v pražském Klementinu byl v roce 2007, na druhém místě je leden 1796 s průměrnou teplotou 5,7 °C a na třetím místě leden 2018 s průměrnou teplotou 5,3 °C. Nejchladnější byl leden 1799 s průměrnou teplotou -9,3 °C.

Tuhé mrazy přinesl i leden 1963 – na stanici Praha-Ruzyně jen ve třech dnech teplota vzduchu vystoupala nad bod mrazu, za to bylo pět arktických dnů – tj. teplota nevystoupala přes -10 °C. Hned 1. leden 1979 přinesl výrazné ochlazení a následovaly uhelné prázdniny – celý leden byla Praha pod sněhem – 17. ledna leželo až 30 cm sněhu.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.