Pravděpodobnost bílých Vánoc na stanici Praha-Ruzyně ze statistiky posledních 60 let je 28 %, z pohledu posledních 20 let je to 30 %. Poslední opravdu bílé Vánoce přinesly i do nížin naposledy roky 2001 a 2010. Za Vánoce na blátě může tzv. předvánoční obleva, tedy teplé jihozápadní nebo západní oceánské proudění, které se dostává do celé střední Evropy nejčastěji v období od 23. prosince do 1. ledna.

Není to jen otázka posledních let. Dokazuje to i pranostika ze 17. století: "Na Adama a Evu čekejte oblevu." Pokud bychom Vánoce posunuli na 24. ledna, stoupala by pravděpodobnost bílých Vánoc až na 80 %.

[chooze:article;value:478300]

Trochu vánoční statistiky

V posledních letech se totiž daleko častěji přepisují teplotní rekordy. Například v roce 2007 bylo v Albrechticích 11,2 °C, v roce 2013 v Bohumíně naměřili 13,2 °C a v roce 2015 bylo v Táboře 11,3 °C. Počasí na Štědrý den může být hodně proměnlivé, což dokazuje i pohled do historie. Na 24. prosince byla u nás nejvyšší teplota naměřena v roce 1958 na stanici Lučina – 14,5 °C. Z pražského Klementina je teplotní rekord 12,9 °C a je z roku 1977. Nejnižší teplota na Štědrý den byla naměřena na Horské Kvildě v roce 2001, a to -31,5 °C . Nejvyšší sněhová pokrývka byla naměřena v Krkonoších v roce 1974, a to 215 cm.

Pravděpodobnost bílých Vánoc jinde v Evropě:

Meteorologové varují před silným sněžením, které přinese přelom týdne. Více se dozvíte v reportáži:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.