Můj pohled na ideální svět

La vie est belle

Co je vlastně ideální svět? Já si myslím, že každý si ideální svět představuje jinak. Ideální svět možná nejvíce vnímáme v období zamilovanosti, kdy je pro nás všechno krásné a všechno vidíme v jasných barvách. Zdá se nám, že lepší už to být ani nemůže. Je to období, kdy je pro nás svět dokonalý, protože veškerý svůj čas trávíme se svým milovaným. V tomto období není v našem srdci místo pro smutek, melancholii, negativní vlastnosti či depresivní pocity a náladu. Tehdy jsme schopni se na svět dívat otevřenýma očima, vidět všechno tu nádheru kolem sebe a nahlas říci: "Bože, život je krásný."
Možná, že někteří lidé, kromě zdraví a lásky, vidí ideální svět v bohatství. Když je člověk, zdravý, má partnera, kterého miluje, a ještě k tomu má peníze, za které může jet několikrát za rok do zahraničí, na dovolenou, vychutnávat si šumění moře, vlny a rozpálenou písčitou pláž, stát se majitelem několika nemovitostí nebo může obelhávat přírodu, zpomalit přirozený proces stárnutí a nechat si chirurgicky zasahovat do svého těla a udělat ze sebe krásnějšího a mladšího člověka. I toto může být pro člověka ideální svět. A proč by taky ne? Říká se, že život je takový, jaký si ho uděláme. A když to člověka učiní šťastným a má k tomu prostředky, jak tohoto, pro něho ideálního světa a života, dosáhnout, tak proč ne? I když to už možná vyžaduje velkou míru zodpovědnosti a obezřetnosti vůči závistivým lidem
a vůči ekonomické situaci.
Pro mě osobně by však ideálním světem bylo, kdybych se mohla rozběhnout jako Avatar a vnímat každý svůj krok, využít tak svého zdravého a silného ducha a poté odjet do Paříže, sednout si před kavárnu a vychutnávat si její nikým neohrožené a nikým nezničené okolí a pozorovat kolemjdoucí. Prohlížet si a obdivovat krásu tohoto města bez přítomnosti vojáků a policistů číhajících na každém rohu nebo v metru. Žít zde nikým nerušeným životem beze strachu, kde se lidé nemusejí bát, se jít podívat na fotbalové utkání, najíst se v restauraci nebo si jít v klidu vychutnat koncert. Tohle je můj osobní svět, který považuji za ideální. Svět, ve kterém bych si našla lásku a založila rodinu. Svět, kde bych pořádala oběd o několika chodech. Svět, ve kterém by naše děti, Jacqueline, Jacques, Denise, Caroline, Nadine, Étienne nebo Francois, chodily do školy, užívaly si své krásné dětství a dosahovaly svého profesního růstu, na který bychom, my jako rodiče, byli náležitě pyšní! Tohle by byl můj osobní ideální svět.
Avšak za ideální svět obecně považuji svět, v němž je láska, ne válka, kde si lidé navzájem pomáhají, jsou k sobě milí, ochotní a přátelští. Svět, kde všichni mají práci a jsou zdraví a šťastní spolu se svými dětmi. Svět, ve kterém se lidé nebojí cestovat do jakékoli cizí země.
V dnešní době to však vypadá jako klišé, nýbrž já za ideální svět vidím svět z pohledu zamilovaného člověka. Tedy takový, v němž převládají pocity lásky, štěstí, euforie. Svět, v němž máme to nejcennější a to je ZDRAVÍ. Když máme zdraví, máme vlastně všechno, protože jsme schopni si svůj život zařídit tak, abychom si jej mohli užívat naplno, se vším, co v nás vyvolává pocity, lásky, štěstí, euforie atd. V tomto světě totiž máme pocit, že je zde všechno, jak má být a můžeme zde říct: "LA VIE EST BELLE." ŽIVOT JE KRÁSNÝ.
LíbajícíLíbající

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.